dnes je 20.7.2024

Input:

Osobní slevy a daňové zvýhodnění fyzických osob

11.3.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 21 minut

4.5.3 Osobní slevy a daňové zvýhodnění fyzických osob

Ing. Martin Děrgel

1. Osobní slevy na dani

Výši "osobních" slev na dani z příjmů fyzických osob pro rok 2024 shrnuje následující tabulka.

Druh osobní slevy na dani  V roce 20241) 
Měsíčně (Kč) Ročně (Kč) 
Základní sleva  2 570  30 840  
Sleva na manžela (manželku), pokud jeho (její) vlastní příjem nepřekročil 68 000 Kč za rok a žije v domácnosti s dítětem do 3 let  ---   24 840  
Základní sleva na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně  210  2 520  
Rozšířená sleva na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně  420  5 040  
Sleva na držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P  1 345  16 140  

1) V roce 2023 platily stejné částky "osobních" slev na dani, a navíc existovaly ještě dvě další slevy: na studenta (4 020 Kč ročně) a za umístění dítěte v předškolním zařízení (maximálně ve výši minimální mzdy). Jelikož se jedná o nedávné období a navíc ještě (nejméně) další tři roky je bude možno případně využit v dodatečných daňových přiznáních, uvádíme níže rovněž i podmínky těchto slev – ve znění do 31. 12. 2023!

Poznámka:

Měsíční částky "osobních" slev na dani se týkají pouze zaměstnanců s příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), kteří u zaměstnavatele učinili (podepsali) tzv. prohlášení k dani v souladu s § 38k odst. 4 ZDP. Toto přímé snížení daně se pak u nich uplatní při výpočtu měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti podle § 38h odst. 4 ZDP.

Slevu na manžela nemohou ovšem ani zmínění zaměstnanci s prohlášením k dani u zaměstnavatele uplatňovat v průběhu roku (měsíčně), ale až při ročním zúčtování záloh na daň z příjmů nebo v daňovém přiznání.

Od roku 2023 byla definitivně vypuštěna ze zákona sleva na evidenci tržeb (v návaznosti na zrušení celého zákona o evidenci tržeb). Slevu však nešlo uplatnit ani za roky 2020 až 2022 z důvodu dočasného pozastavení povinné evidence tržeb v tomto období v návaznosti na covidovou pandemii.

1.1 Základní sleva na poplatníka

Základní sleva na dani na poplatníka je od roku 2015 dostupná všem poplatníkům (v dřívějších letech byla např. omezena pro starobní důchodce). Od ledna 2022 byla navýšena tato základní "osobní" sleva na dani na poplatníka na částku na 30 840 Kč za rok, resp. na 2 570 Kč měsíčně. Jelikož jde o přímé snížení vypočtené daně z příjmů, resp. u zaměstnanců měsíční zálohy na tuto daň, tak o tolik (nejvýše) poplatníkovi "více zůstane v kapse". Prakticky řečeno, tato základní sleva znamená, že poplatníkovi nebude efektivně zdaněn příjem, resp. základ daně až do roční výše 205 600 Kč. Protože když u tohoto základu daně uplatníme (první, nižší) sazbu daně 15 % v souladu s § 16 ZDP, vyjde částka daně právě ve výši 30 840 Kč, kterou zcela vynuluje zmíněna sleva na dani.

Nárok na základní slevu na dani na poplatníka mají i nerezidenti, a to bez ohledu na to, zda jejich příjem ze zdrojů na území ČR činí či nečiní ani 90 % všech jejich celosvětových příjmů. Stejně tak měli ještě - naposledy za zdaňovací období 2023 - nárok na slevu za studium (tato sleva je od 1. 1. 2024 zrušena). Pro ostatní osobní slevy na dani ale musejí nerezidenti splnit zmíněné tři podmínky jako u nezdanitelných částek:

  • nejméně 90 % jejich celosvětových zdanitelných příjmů (ve smyslu ZDP, bez příjmů od daně osvobozených a podléhajících tzv. srážkové dani srážené nepřímo plátcem příjmu) musí být ze zdrojů na území ČR,

  • výši příjmů ze zahraničí je třeba prokázat potvrzením zahraničního správce daně a

  • slevu uplatní jen rezidenti z členského státu Evropské unie ("EU") nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor ("EHP").

Od roku 2021 nemůže žádné "osobní" slevy na dani uplatnit ani poplatník v tzv. paušálním režimu ve smyslu § 2a ZDP, jehož daň z příjmů je rovna paušální dani podle § 7a ZDP. A dále není možné o tyto slevy snížit "srážkovou daň" vybíranou nepřímo plátcem příjmu dle § 36 ZDP (např. u úroků z vkladů u bank), ani daň ze samostatného základu daně podle § 16a ZDP (alternativní možnost zdanění pevnou sazbou 15 % týkající se vybraných druhů příjmů ze zahraničí, např. firemních dividend, úroků z bank).

1.2 Sleva na "vyživovanou" manželku (manžela)

Sleva na manžela (manželku) byla od roku 2024 zpřísněna, k dosavadním dvěma podmínkám:

  • poplatník žije s  "vyživovaným" manželem (manželkou) ve společně hospodařící domácnosti,

  • přičemž vlastní příjmy "vyživovaného" manžela (manželky) nepřesáhly 68 000 Kč za rok,

nově přibyla třetí podmínka:

  • poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti také s vyživovaným dítětem, které nedovršilo věku 3 let.

V případě manžela (manželky) s podlimitními vlastními příjmy, na kterého poplatník (tj. logicky naopak manželka nebo manžel) nárokuje tuto slevu na dani, zákon nehovoří o "vyživované" osobě – jde pouze o v praxi používanou slangovou zkratku. Naproti tomu u nové podmínky společného žití s dítětem je pojem "vyživované dítě" regulérní legislativní zkratkou zavedenou pro další ustanovení ZDP, definovanou v § 35c odst. 6 ZDP pro účely daňového zvýhodnění na dítě; proto si ji ještě upřesníme v dalším textu.

Je vhodné upřesnit ještě další dva výše zmíněné pojmy.

V souladu s § 21e odst. 3 ZDP se manželem (manželkou) pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. Naproti tomu tzv. družka, s níž poplatník žije tzv. "na hromádce" nebo "na psí knížku", není manželkou ani zmíněným partnerem, a proto si za její "vyživování" nelze nárokovat slevu na manžela. A pokud by manželství (registrované partnerství) netrvalo po celý kalendářní rok, tak lze uplatnit tuto slevu na dani pouze ve výši jedné dvanáctiny z "roční" částky 24 840 Kč (tj. á 2 070 Kč) za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku již nebo ještě manželství (partnerství) trvalo. Je-li "vyživovaný" manžel (manželka) poplatníka držitelem průkazu ZTP/P, je daňová sleva na něj (ni) dvojnásobná.

Společně hospodařící domácností se podle § 21e odst. 4 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Občanský zákoník tuto základní rodinnou jednotku dostatečně jasně nevymezuje, a tak si s ní musel poradit samotný daňový zákon. Je dále praktické si uvědomit, že každý člověk může být členem pouze jedné společně hospodařící domácnosti, čemuž ovšem a priori nebrání, když třeba manželé (partneři) trvale bydlí každý na jiné adrese, pokud dohromady jde ad výše o jednu společně hospodařící domácnost. Naopak se u rozhádaných manželů (partnerů) může lehce stát, že ačkoli žijí pod jednou střechou, v jednom bytě/domě, tvoří dvě různé domácnosti...

Největším úskalím aplikace slevy na manžela v praxi bývá nepochopení toho, co se považuje za vlastní příjmy "vyživovaného" manžela (manželky). Nejčastější chybou je představa, že jde pouze o zdanitelné příjmy ze zaměstnání (myšleno "v hrubém"), příjmy z podnikání nebo z nájmu, navíc u těch posledně zmíněných dokonce o dílčí základy daně (tj. příjmy snížené o výdaje). Není tomu tak. Pro účely daňového testu limitu 68 000 Kč za rok se zásadně započítávají veškeré příjmy daného "vyživovaného" manžela, tedy nejen zdanitelné, ale obecně i osvobozené od daně, případně nepodléhající vůbec dani z příjmů. Ovšem musí se jednat o skutečné příjmy, což samozřejmě nesplňuje přijetí úvěru nebo zápůjčky (půjčky), kterou bude muset poplatník dříve či později vrátit. Naproti tomu se ale započítávají i nejrůznější dávky od státu, zejména důchody a nemocenské. A také se zapomíná, že u příjmů zdaněných tzv. srážkovou daní plátcem příjmu (typicky úroky z bankovních vkladů připsané k zůstatku až po zdanění 15 %), případně zdaněných u zdroje v cizině, se zahrnují do limitu zásadně v hrubé výši před zdaněním, ačkoli reálně se poplatník k této dani nemůže dostat.

Do vlastních příjmů "vyživovaného" manžela (manželky) se pro účely daňové slevy uplatňované na něj (ni) nezahrnují pouze příjmy, které výslovně vyjmenovává ustanovení § 35bb odst. 4 ZDP:

  1. dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
  2. příspěvky na péči a na sociální služby,
  3. státní příspěvky na penzijní připojištění a na doplňkové penzijní spoření, státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,
  4. stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
  5. příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,
  6. příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a
  7. příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.

Pro znalce dřívější právní úpravy poznamenejme, že od roku 2024 byl prakticky jen doplněn předposlední bod. O co v něm jde? Pod písmenem f) jsou nově příjmy, jejichž osvobození je vázáno na splnění určitých podmínek, které následně nebyly splněny, nebo příjmy, které by nepodléhaly dani z příjmů (resp. v nižší výši), kdyby podmínky pro uplatnění dané nezdanitelné částky byly splněny. K tomu dochází například, když není splněna podmínka osvobození příjmů z prodeje "objektů bydlení" spočívající v jejich použití pro obstarání vlastní bytové potřeby podle § 4b odst. 4 a 5 ZDP ve vazbě na § 4 odst. 1 písm. a) a b) ZDP. Obdobně je tomu při nesplnění podmínky osvobození daru na vzdělávání, který takto ale příjemce do roka nevyužije podle § 4a písm. j) ZDP. U nezdanitelných částek se jedná o nevyužití úvěru na obstarání vlastní bytové potřeby, nebo při porušení podmínek daňových odpočtů příspěvků na produkty spoření na stáří ve smyslu příslušných podmínek § 15 odst. 4, 5 a 6 ZDP.

Má-li být takový příjem dodatečně zdaněn, je klasifikován jako příjem ke zdanění v zákonem stanoveném (posledním možném) zdaňovacím období. Vzhledem k tomu, že tyto příjmy jsou důsledkem dodatečného zdanění dříve poskytnutých daňových výhod, u kterých následně došlo ke ztrátě možnosti jejich využití, tj. nejedná se o vznik nového "skutečného" příjmu, není k nim přihlíženo pro účely splnění limitu vlastních příjmů "vyživovaného" manžela (manželky).

1.3 Slevy na invaliditu

Invalidita [§ 35ba odst. 1 písm. c) až e) ZDP]:

  • Výše slevy na dani je odlišena podle stupně zdravotního postižení:

    • - nejnižší částka základní slevy na invaliditu je v případě poplatníka, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, případně i v situaci, kdy nárok na tento invalidní důchod zanikl z důvodu souběhu s nárokem na výplatu starobního důchodu,
    • - vyšší je tzv. rozšířená sleva na invaliditu (dvojnásobek předchozí), která se týká poplatníka, jemuž byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo s jiným důchodem z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, pokud je jednou z podmínek, že je invalidní ve třetím stupni; nárok na slevu je i v případě, že tento invalidní důchod není vyplácen kvůli souběhu s nárokem na starobní důchod nebo byla-li žádost o tento invalidní důchod zamítnuta z jiných důvodů než proto, že žadatel není invalidní ve třetím stupni,
    • - na nejvyšší slevu má nárok poplatník, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce).
  • Poplatník – zaměstnanec prokazuje zaměstnavateli nárok rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu, dokladem o výplatě důchodu, průkazem ZTP/P, případně potvrzením místně příslušného správce daně v ostatních relevantních případech. Pro poplatníka podávajícího přiznání nejsou stanoveny povinné přílohy k prokázání nároku na uvedené tři typy osobních slev na dani z titulu zdravotního postižení, splnění zákonných podmínek tak poplatník bude muset hodnověrně prokázat až na případnou individuální výzvu správce daně.

1.4 Sleva na studenta (naposledy za rok 2023)

Jak jsme již zmínili výše, tento druh slevy na dani poplatníka za vlastní aktivní studium skončil s rokem 2023. (Pokud se zeptáme "proč", tak opravdu šlo jen zdánlivě o daňovou podporu přivýdělků studentů. Pracovní přivýdělek řádně studujícího člověka je totiž zpravidla v řádech nižších desítek tisíc. Přičemž aby reálně využil tuto speciální slevu na dani, musel by si při studiu za rok vydělat přes 205 600 Kč. Protože do této výše – jak už zaznělo – jde pro každého poplatníka de facto o nezdanitelné minimum, díky krytí již základní slevou na dani.)

Studium [§ 35ba odst. 1 písm. f) ZDP ve znění do 31.12. 2023]:

  • Nárok může uplatnit poplatník, který se ve smyslu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, soustavně připravuje na budoucí povolání. Nárok lze přitom uplatit maximálně do 26 let věku poplatníka, příp. maximálně do 28 let věku, jde-li o prezenční formu studia v doktorském studijním programu.

  • Za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání se považuje i doba školních prázdnin, pokud po jejich skončení bezprostředně navazuje příprava na budoucí povolání studiem střední či vysoké školy, nebo – v případě střední školy – posledních školních prázdnin po skončení studia. To neplatí pro kalendářní měsíc, v němž poplatník po celý měsíc vykonával výdělečnou činnost nebo bral podporu v nezaměstnanosti.

V případě vysoké školy se do doby soustavné přípravy počítá i měsíc následující po ukončení studia; opět jen v případě, že poplatník v daném měsíci nevykonával výdělečnou činnost nebo nebral podporu v nezaměstnanosti.

Příklad
Petr a Pavel jsou spolužáky již od základní školy a také společně v květnu 2023 úspěšně ukončili studium na vysoké škole. Jejich pracovní aktivity již tak podobné nejsou.

Zatímco Petr si brigádami a podnikáním vydělával již v průběhu studia a také hned od 1. 1. 2023 nastoupil do zaměstnání, Pavel během studia nepodnikal, neměl brigády a do práce nastoupil až od 25. 6. 2023.

Podle § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se jako soustavná příprava dítěte na budoucí povolání studiem na vysoké škole počítá

Nahrávám...
Nahrávám...