dnes je 19.10.2019
Input:

Zápůjčky zaměstnancům

30.11.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zápůjčky zaměstnancům

Jaroslava Pfeilerová

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 4 odst. 1 písm. k) – Příjmy osvobozené od daně

    • § 6 odst. 4 – Co jsou příjmy ze závislé činnosti

    • § 6 odst. 9 písm. v) – Další osvobozené příjmy

    • § 6 odst. 9 písm. o) – Další osvobozené příjmy

    • § 24 – Daňově účinné náklady

    • § 25 – Daňově neúčinné náklady

    • § 38h – Vybírání a placení záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

    • § 2390, § 2394 – Zápůjčka

  • Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb

    • § 11 – Sociální výpomoci a půjčky

  • Pokyn D- 22 k jednotnému postupu při uplatňování zákona o daních z příjmů

Popis operace:

Mezi celou řadu zaměstnaneckých výhod, které může zaměstnavatel poskytnout svým zaměstnancům, patří poskytnutí zápůjčky bez úroku nebo s úrokem nižším než v případě sjednání zápůjčky u peněžního ústavu. Výhodou pro zaměstnance při poskytnutí zápůjčky zaměstnavatelem je i skutečnost, že se zaměstnanec vyhne složitému vyřizování s bankou, shánění ručitelů apod.

1. Poskytnutí vratných – úrokově zvýhodněných půjček do limitu stanoveného zákonem o daních z příjmů

Od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je osvobozeno zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce od téhož zaměstnavatele do 300 000 Kč.

2. Plnění zaměstnavatele podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti

V případě poskytnutí zápůjčky nad 300 000 Kč je na straně zaměstnance zdanitelným příjmem částka ve výši obvyklého úroku vypočteného z částky jistiny, která přesahuje uvedený limit. V případě, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci více zápůjček, posuzuje se pro účely zdanění jejich úhrn.

Vlastní přijetí návratné zápůjčky zdanitelným příjmem není, ale dani ze závislé činnosti podléhá zvýhodnění plynoucí zaměstnanci ve formě ušetřeného úroku, který by jinak zaměstnanec musel uhradit peněžnímu ústavu. To znamená, že zdanitelným příjmem je:

  • v případě bezúročné zápůjčky (nad 300 000 Kč) částka ve výši obvyklého úroku,

  • v případě nízko úročené zápůjčky (nad 300 000 Kč) částka ve výši rozdílu mezi vyšším obvyklým úrokem a nižším skutečně zaplaceným úrokem.

Obvyklý úrok

Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v daném čase a místě obvykle používán peněžním ústavem v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů, zápůjček) veřejnosti. To znamená, že za obvyklý bude považován úrok, za který peněžní ústav např. v místě sídla zaměstnavatele (nebo bydliště zaměstnance) poskytuje fyzickým osobám zápůjčky obdobného charakteru. Zaměstnavatel by při stanovení úroku zaměstnanci měl vzít v úvahu všechny související skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy půjčky poskytovány. Výše obvyklého úroku nemusí být stejná za celou dobu splácení zápůjčky a zaměstnavatel má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase a na změny obvyklého úroku musí reagovat.

3. Sociální výpomoci

3.1. Sociální výpomoci poskytované zaměstnanci

Zaměstnavatel může zaměstnancům vyplatit také sociální výpomoc, která je nenávratná. Při splnění podmínek stanovených ZDP je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Z hlediska zaměstnavatele se však jedná o daňově neuznatelný náklad, protože zaměstnavatel není k poskytování sociální výpomoci zaměstnanci povinen.

Od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozena sociální výpomoc do výše 500 000 Kč poskytnutá zaměstnancům v mimořádně závažných případech a při řešení složitých neočekávaných sociálních situací, které vznikly v přímé souvislosti s živelní pohromou, průmyslovou nebo ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav podle zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti státu

3.2. Sociální výpomoci poskytovaná zaměstnavatelem nejbližším příbuzným

Od daně z příjmů je osvobozena sociální výpomoc poskytnutá zaměstnavatelem zemřelého zaměstnance jeho nejbližším pozůstalým z FKSP. Pokud se na zaměstnavatele vyhláška o FKSP nevztahuje, poskytuje se sociální výpomoc za obdobných podmínek ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění. Plnění je osvobozeno do limitu stanoveného vyhláškou o FKSP – tj. až do částky 15 000 Kč. Tento limit je sledován samostatně u každého příbuzného.

Příjem nad 15 000 Kč je zdanitelným příjmem podléhajícím dani z příjmů fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se nejedná o plnění ve prospěch zaměstnance, vstupuje příjem nad limit do dílčího základu daně podle § 10 ZDP. Zdanění tedy neprovádí plátce (zaměstnavatel), ale příjemce sám prostřednictvím daňového přiznání.

Rekapitulace

Účel sociální výpomoci  Do výše
Kč 
 
Zdroj financování
u zaměstnavatele 
 
Daňové posouzení
u zaměstnance 
 
Sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím mimořádně obtížných poměrů při vyhlášení nouzového stavu   Do 500 000   Z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění   Osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP   
Sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v jiných případech (např. při dlouhodobé nemoci)   Nerozhoduje   Z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění, z nedaňových nákladů   Zdanitelný příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP   
Sociální výpomoc zaměstnanci při úmrtí v rodině   Nerozhoduje   Z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění, z nedaňových nákladů   Zdanitelný příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP   
Sociální výpomoc nejbližším pozůstalým při úmrtí zaměstnance   Do 15 000   Z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění, z nedaňových nákladů   Osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 4 ZDP   
Sociální výpomoc nejbližším pozůstalým při úmrtí zaměstnance   Nad 15 000   Z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění, z nedaňových nákladů   Příjem podléhající dani z příjmů fyzických osob podle § 10 ZDP   

Souvztažnosti:

Poskytnutí vratné půjčky

Č.  Účetní případ  MD  DAL  
1.   Poskytnutí půjčky   335   211, 221   
2.   Vratka půjčky         
– v hotovosti   211   335   
– na účet   221   335   
3.   Zúčtování úroků   335   662   

Sociální výpomoc

Č.  Účetní případ  MD  DAL  
1.   Poskytnutí ze sociálního fondu   427   211, 221   
2.   Poskytnutí z nerozděleného zisku   428   211, 221   
3.   Poskytnutí z daňově neúčinných nákladů   528   211, 221   

Analytické účty:

Ke všem účtům doporučuji vést analytickou evidenci. Účet 211 – Pokladna můžeme členit podle jednotlivých měn a také podle odpovědných osob, účet 221 – Běžný účet podle jednotlivých peněžních ústavů, u kterých je účet zřízen. Nákladové a výnosové účty členíme podle jednotlivých druhů nákladů a výnosů a také pro daňové účely. Účetní jednotka si vnitřním předpisem sama určí, které účty budou vedeny analyticky při současném respektování schválených ČÚS.

Účetní doklady:

Účetní doklady musí být tvořeny v souladu s vnitřním předpisem a zákonem o účetnictví. Pokud doklad neobsahuje uvedené náležitosti – nelze jej považovat za účetní doklad. Podkladem pro účtování bude mzdová evidence vedená v souladu s platnými právními předpisy. O příjmech a výdajích v hotovosti bude účtováno na základě příjmových a výdajových pokladních dokladů, o příjmech a výdajích uskutečněných převodem z účtu