Novelizace zákona o daních z příjmů upravila od 1. 1. 2015 daňové podmínky pro zvýhodnění soukromého životního pojištění.
Soukromým životním pojištěním (dále SŽP) zákon o daních z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti. Platba SŽP má své daňové dopady jak na straně samotné FO, která si SŽP sjednala, tak i na straně jeho případného zaměstnavatele.
Právní úprava
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP) upravuje problematiku SŽP v několika ustanoveních, a to § 6 odst. 9 písm. p) bod 3, § 8 odst. 1 písm. f), § 8 odst. 7, § 15 odst. 6, § 36 odst. 2 písm. n) a písm. s), § 38h odst. 6 a § 38l odst. 1 písm. i).
Základní podmínky pro daňové zvýhodnění
Základní podmínky pro aplikaci daňového zvýhodnění jsou následující:
a) sjednání výplaty pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) ve smlouvě nejdříve po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy,
b) sjednání výplaty pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) v pojistné smlouvě nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let,
c) podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy
Všechny tyto tři podmínky musí být splněny současně.
Minimální pojistná částka
U pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití je stanovena další podmínka pro možnost odpočtu zaplaceného pojistného na SŽP (dle § 15 odst. 6 ZDP), a to minimální pojistná částka.
Formy zvýhodnění
Daňové zvýhodnění soukromého životního pojištění je upraveno ve dvou rovinách:
- nezdanitelná část základu daně z příjmu fyzických osob při individuálním placení pojistného,
- zvýhodnění zaměstnavatelů a zaměstnanců v případě hrazení pojistného zaměstnavatelem za své zaměstnance.
Individuální hrazení
V případě individuálního hrazení pojistného má poplatník při splnění výše uvedených podmínek právo v souladu s ustanovením § 15 odst. 6 ZDP odečíst jím zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi tímto poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Tento odpočet se uplatní v rámci daňového přiznání. Zdůrazněme, že musí jít o pojistné skutečně v daném zdaňovacím období uhrazené. Zákon řeší i situaci, kdy poplatník uhradí pojistné jednorázově. V takovém případě se pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.
Nedodržení podmínek
Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.
Povinnost podat daňové přiznání se v případě nedodržení podmínek samozřejmě posuzuje s ohledem na ustanovení § 38g ZDP, které v některých případech osvobozuje poplatníky od povinnosti podání daňového přiznání.
Jiný příjem z pojistné smlouvy
Zmiňme, že od 1. 1. 2015 došlo novelou ZDP k zpřísnění podmínek pro uplatnění SŽP jako nezdanitelné částky. V případě vyplacení jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se nezdaňuje pouze tento příjem, ale poplatník, který hradil pojistné na SŽP individuálně a uplatňoval z tohoto titulu nezdanitelnou část základu daně, je povinen v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém k vyplacení takového příjmu došlo,…
