dnes je 29.9.2022

Input:

Přiznání k dani z příjmů FO 2016

31.1.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.3.2
Přiznání k dani z příjmů FO 2016

Ing. Martin Děrgel

Vzor
Aby se správce daně dozvěděl stěžejní údaje o daňovém subjektu, zejména zda správně stanovil daňovou povinnost, musí se nějakým legálním způsobem dostat k relevantním informacím. Protože není reálné ani žádoucí, aby za každé zdaňovací období prováděl u všech poplatníků a plátců daně kontrolu, bylo zvoleno nejjednodušší možné řešení. Daňovým subjektům (ne vždy a ne všem) je přímo ze zákona nařízeno sepsat všechny potřebné údaje do standardizované formy tiskopisu – daňového přiznání – a předat je správci daně. Prověření daňových subjektů pak nemusí být plošné, ale přesně cílené, například z důvodu podezřelých údajů v přiznání. A pokud by se někdo opovážil přiznání nepodat nebo uvedl nepravdivé údaje, bude přísně potrestán.

KDO MUSÍ PODAT PŘIZNÁNÍ K DPFO

Předmětem našeho zájmu je konkrétně daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2016 – pro stručnější vyjadřování si zavedeme zkratku "DAP". Asi nepřekvapí, že právo jej podat má poplatník (fyzická osoba) vždy. Protože ale nejde o příjemnou kratochvíli, je praktičtější vědět, kdy je povinností poplatníka podat DAP svému správci daně (místně příslušnému finančnímu úřadu):

  • když jej k tomu správce daně vyzve, což se v praxi týká hlavně podnikatelů registrovaných k dani z příjmů, kteří přerušili či ukončili svou samostatnou činnost a zapomněli to oznámit finančnímu úřadu (což se musí!);

  • pokud jeho roční příjmy (hrubé, nesnížené o výdaje), které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob ("DPFO") – od níž nejsou osvobozeny ani nebyly zdaněny tzv. srážkovou daní přímo plátcem příjmu – přesáhly v uplynulém zdaňovacím období (kalendářním roce) 15 000 Kč, aby ovšem zaměstnanci nemuseli houfně podávat DAP, jsou pro ně stanoveny četné výjimky, kdy jej podávat nemusejí, viz dále;

  • vykazuje daňovou ztrátu, což se může týkat jen příjmů ze samostatné (podnikatelské) činnosti a z nájmu; u jiných druhů příjmů (ze závislé činnosti, z kapitálového majetku a ostatních) nelze docílit daňové ztráty.

Příklad

Příklad – Aktivní starobní důchodce pracující na dohody

Pan Petr měl v roce 2016 kromě starobního důchodu ve výši 12 x 15 000 Kč, což je příjem osvobozený od daně (až do výše 356 400 Kč za rok 2016), ještě od obchodního domu příjmy 10 x 10 000 Kč za měsíc za výpomoc ve skladě realizované na dohody o provedení práce. Protože poplatník u zaměstnavatele nepodepsal tzv. prohlášení k dani a odměny nepřesáhly 10 000 Kč za měsíc, byly zdaněny "konečnou" srážkovou daní 15 %.

Petr tak sice za rok 2016 dosáhl celkových příjmů 280 000 Kč, ovšem po vyloučení příjmů osvobozených (180 000 Kč) a zdaněných srážkovou daní (100 000 Kč) zůstává nula – tedy méně než zmíněný limit 15 000 Kč za rok – takže nemusí podávat DAP za tento rok. Státu v tomto případě zůstane sražená srážková daň 10 x 1 500 Kč.

Lépe by však aktivní důchodce udělal, pokud by DAP podal dobrovolně a zahrnul do něj příjmy z dohod zdaněné (prozatím) zmíněnou srážkovou daní. Tuto možnost vyčteme z § 36 odst. 7 ZDP spolu s § 38d odst. 4 písm. a). Ze základu daně 100 000 Kč se sice vypočte daň 15 000 Kč, kterou ale s velkou rezervou vynuluje základní sleva na dani 24 840 Kč. Díky tomu se z dohod sražená daň (10 x 1 500 Kč) stane přeplatkem na dani, o jehož vrácení může pan Petr požádat finanční úřad na konci tiskopisu DAP. Podmínkou tohoto postupu je potvrzení zaměstnavatele o příjmu a sražené dani.

Protože v daném případě poplatník nemusel podávat DAP a všechny dohody o provedení práce uzavřel s jediným zaměstnavatelem, mohl se dobrat plné vratky sražené srážkové daně i snadnější cestou. A to tak, že by v souladu s § 38ch, § 38k odst. 7 a § 38d odst. 4 písm. a) ZDP do 15. února 2017 požádal zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Přičemž by současně u něj dodatečně podepsal prohlášení k dani na celý rok 2016, čímž by změnil původní srážkovou daň na standardní zálohu na daň. Zaměstnavatel by pak opět vypočetl ze základu daně 100 000 Kč daň 15 000 Kč, kterou by srazila na nulu základní osobní sleva na dani, takže sražená srážková daň – nově převedena na zálohu na daň – by byla plně vratitelným přeplatkem.

Obecné pravidlo povinného DAP – zdanitelné příjmy přes 15 000 Kč – narušují avizované výjimky zaměstnanců. DAP nemusí podat poplatník, který měl ve zdaňovacím období 2016 příjmy ze závislé činnosti:

  • pouze od jednoho plátce daně (zaměstnavatele), nebo

  • postupně od více plátců daně,

  • případně ještě doplatky mezd od těchto plátců daně.

Podmínkou ovšem je, že poplatník:

  • u všech plátců měl na rok 2016 podepsáno tzv. prohlášení k dani (nebo jej podepsal u svého jediného zaměstnavatele dodatečně do 15. 2. 2017 při žádosti o roční zúčtování záloh), a

  • nemá jiné zdanitelné příjmy (ani osvobozené ani zdaněné srážkovou daní) dle § 7 až 10 ZDP (ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní) v úhrnu přes 6 000 Kč.

DAP nemusí podat poplatník s příjmy pouze ze závislé činnosti ze zahraničí, které se v ČR vyjímají ze zdanění, ať už jde o vynětí stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou nebo dle § 38f odst. 4 ZDP. Pozor na slovíčko "pouze", neboť tato výjimka padá, má-li poplatník ještě také jiné příjmy, např. ze zaměstnání v Česku.

Pouze ve zkratce dodejme v praxi spíše jen výjimečné případy, kdy poplatník musí podat DAP:

  • pokud se u něj daň zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP (tj. když součet příjmů ze závislé činnosti a dílčího základu daně ze  samostatné činnosti v roce 2016 přesáhl "roční" limit 1 296 288 Kč; DAP ale není nutné, pokud byly pouze v některých měsících solidárně zvýšeny zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti podle § 38ha ZDP;

  • když v souladu s § 38i odst. 5 písm. b) ZDP dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka coby zaměstnance, který se navíc nedohodl se zaměstnavatelem na úhradě tohoto daňového nedoplatku srážkou ze mzdy, načež musel plátce daně oznámit daňový dluh poplatníka správci daně;

  • jestliže došlo k porušení podmínek osvobození od daně příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění poplatníka (zaměstnance) dle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP bodu 3, čímž se z nich staly zdanitelné příjmy. Jedná se o tato porušení podmínek: i) výplata pojistného plnění dříve než po 60 měsících, resp. před 60. rokem věku, ii) výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, iii) předčasné ukončení pojistné smlouvy;

  • pokud poplatníkovi plynul příjem ze závislé činnosti za uplynulá léta, který se v souladu s § 5 odst. 4 ZDP nepovažoval za příjem poplatníka (zaměstnance) ve zdaňovacím období zúčtování zaměstnavatelem; jde o situaci, kdy předmětné příjmy ze závislé činnosti sice zaměstnavatel zúčtoval do některého z dřívějších zdaňovacích období (např. jako mzdu za prosinec 2015), ovšem kvůli nedostatku peněz nebyla tato mzda vyplacena ani do konce měsíce ledna následujícího roku (tj. do 31. ledna 2016). Tyto příjmy pak nejsou u poplatníka považovány za příjmy roku 2015, ale až roku, kdy mu budou vyplaceny (např. v únoru 2016);

  • jedině v DAP je možno uplatnit daňový odpočet za dary poskytnuté do zahraničí (kvůli tuzemským není třeba);

  • jde-li o daňového nerezidenta ČR (kvůli bydlišti nebo středisku životních zájmu v zahraniční), který chce uplatnit nezdanitelné částky, méně běžné slevy na dani (kromě základní a za studium) nebo daňové zvýhodnění.

KDY PODAT PŘIZNÁNÍ K DPFO

DAP za rok 2016 je nutno podat věcně i místně příslušnému správci daně, což je finanční úřad, v jehož územní působnosti je místo pobytu (bydliště nebo kde se převážně zdržuje) poplatníka. A to ve lhůtě:

  • Základní lhůta 3 měsíce, tj. do pondělí 3. dubna 2017 (konec lhůty 1. 4. 2017 totiž vychází na sobotu).

  • Delší lhůta 6 měsíců po zdaňovacím období, tj. do pondělí 3. července 2017, se uplatní jen v případě, že:

    • - jde o poplatníka, který vede účetnictví a má zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem,
    • - DAP za poplatníka zpracovává a podává daňový poradce či advokát, přičemž je podmínkou, aby příslušná plná moc k zastupování byla uplatněna (podána) u správce daně v základní tříměsíční lhůtě.
  • Správcem daně na žádost prodloužená základní/delší lhůta ad výše (podléhá správnímu poplatku 300 Kč):

    • - Správce daně může na žádost daňového subjektu (ať už jde o poplatníka nebo jeho zmocněnce) anebo z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání řádného daňového přiznání (tvrzení) až o tři měsíce.
    • - Má-li poplatník příjmy podléhající dani v zahraničí, může správce daně na žádost a v odůvodněných případech (nejde o zákonný nárok) prodloužit lhůtu až na 10 měsíců po skončení roku (do 1. 11. 2017).

Notorické opozdilce můžeme potěšit tím, že jim žádná sankce nehrozí ani u podání DAP se zpožděním do 5 pracovních dnů. Tuto dobu hájení stanoví § 250 zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p. ("").

Příklad

Příklad – Do kdy podat přiznání k DPFO za rok 2016

Pan Novák si vedle stálého zaměstnání na střední odborné škole v roce 2016 přivydělával řemeslnou živností jako OSVČ, takže musí podat daňového přiznání k DPFO za zdaňovací období kalendářního roku 2016. Protože nevede účetnictví a s přiznáním si chce poradit sám, platí pro něj základní lhůta pro podání tohoto DAP 3 měsíce po skončení roku 2016. Tato tříměsíční lhůta se začala počítat ode dne následujícího po skončení roku 2016, tedy od 1. 1. 2017, proto by měla skončit 1. dubna 2017, což je ale sobota (nepracovní den), a proto se odsouvá konec daňové lhůty na nejbližší následující pracovní den "D", kterým je tedy pondělí 3. dubna 2017.

Pokud by to poplatníkovi nestačilo (např. proto, že hodně času mu stráví školní lyžařské kursy, na které jezdí se studenty), může – v dostatečném předstihu a s náležitým zdůvodněním – požádat svého správce daně o prodloužení lhůty pro podání DAP. Dejme tomu, že takovéto žádosti finanční úřad vyhoví a povolí poplatníkovi odklad termínu tohoto podání  např. do 1. května 2017. Což je sice pondělí, ale nikoli pracovní, neboť se jedná o tzv. ostatní svátek (Svátek práce), proto skončí lhůta až první následující pracovní den – úterý 2. května 2017.

JAK PODAT PŘIZNÁNÍ K DPFO

Aby se daňové přiznání k DPFO od poplatníka nebo jeho zmocněnce dostalo platně a účinně do sféry poznání správce daně, nemůže samozřejmě zůstat ležet na stole poplatníka nebo v jeho počítači. Je zapotřebí jej přesunout na stůl, resp. do počítače správce daně. Tomuto procesu se říká – podání – což je obecně úkon osoby zúčastněné na správě daní směřující vůči správci daně. Opačné sdělování se provádí formou doručení.

Obecně je možno podání správci daně – včetně DAP – platně učinit následujícími sedmi způsoby:

  1. Písemně – předložením osobně na podatelně finančního úřadu;
  2. Písemně – odesláním klasickou papírovou poštou;
  3. Ústně do protokolu – úředníkovi to prostě svými slovy "do očí" povíme;
  4. Datovou zprávou – jako přílohu e-mailu odeslaného na adresu elektronické podatelny podepsanou uznávaným alias zaručeným elektronickým podpisem;
  5. Datovou zprávou – odeslanou prostřednictvím datové schránky;
  6. Datovou zprávou – s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se přihlašuje do datové schránky;
  7. Kombinovaně – odeslání datové zprávy bez uznávaného (zaručeného) elektronického podpisu, kdy je ale ještě poté nutno tento úkon do 5 dnů potvrdit nebo opakovat některým z výše uvedených šesti způsobů.

Pozor!
Ovšem významné omezení v tomto směru stanoví § 72 odst. 4 DŘ:

  • "Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku (poznámka: datové schránky řeší zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1 (pozn.: včetně daňového přiznání k DPFO) učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 DŘ (pozn.: takovýto poplatník má tak na výběr pouze ze tří tučně zvýrazněných možností ad 4, 5 a 6 uvedených výše)."

Pozor na to, že pokud má poplatník povinnost podat DAP elektronicky – kvůli datové schránce nebo pro povinný audit – pak nemůže uplatnit kombinovaný způsob ad 7. Tedy elektronické podání nezaručenou datovou zprávou uskutečněnou např. prostřednictvím Daňového portálu www.DaneElektronicky.cz , která je posléze do 5 dnů potvrzena jednostránkovým tzv. e-tiskopisem v papírové podobě předloženým s vlastnoručním podpisem na podatelně finančního úřadu. Pokud by dotyčný poplatník přeci jen podal DAP kombinovaným způsobem, pak bude správce daně na takové podání hledět jako na vadné podání, jehož vada spočívá v nedostatku předepsaného způsobu podání. Načež v souladu se stanoveným postupem podle § 74 DŘ vyzve podatele, aby vady, spočívající v nedostatku předepsané formy, odstranil. Pokud podatel vady ve stanovené lhůtě neodstraní, stane se podání neúčinným, což prakticky řečeno znamená, že z pohledu úřadu nebylo vůbec podáno.

Aby toho nebylo málo, tak u datových alias elektronických podání je třeba hlídat nejen obsah podání (co tam uvádíme) a jeho formu (jakým způsobem sdělení dostaneme ke správci daně), ale rovněž příslušný formát (tvar) a strukturu (uspořádání dat) stanovený Pokynem GFŘ-D-24 ze dne 18. 12. 2015, který lze najít na webu Finanční správy. Z něj se dozvíme, že příslušná podání, pokud jsou vůči orgánům Finanční správy ČR činěna datovou zprávou, musí být učiněna ve formátu XML a ve struktuře odpovídající příslušnému XSD schématu definovanému a zveřejněnému na adrese: http://eds.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo_struktury.faces Pro nás běžné smrtelníky je praktičtější sdělení, že k vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře pro platné elektronické podání správci daně lze využít aplikaci Daňového portálu – elektronické služby Finanční správy ČR (označeno "EPO", coby zkratka "Elektronických POdání") na adrese www.DaneElektronicky.cz

Pokud poplatník nemá vlastní programové vybavení umožňující sestavit DAP, pak lze doporučit jako nejjednodušší, komfortní a uživatelsky přívětivé řešení volně dostupnou aplikaci EPO provozovanou finanční správou na zmíněném Daňovém portále. Kam se lze dostat i přes internetové stránky www.FinancniSprava.cz . Zde je možno jej vyplnit a posléze vytisknout nebo rovnou podat formou datové zprávy cílovému správci daně. Nejenže aplikace nabízí "Průvodce krok po kroku" a dílčí výpočty provádí automaticky, ale průběžně prověřuje a upozorňuje na možné chyby, rozpracovaný tiskopis lze kdykoli uložit a pokračovat v něm později apod.

Jestliže poplatník měl sice povinnost DAP podat elektronicky, ale podal jej v písemné formě, tak se – na rozdíl od přiznání k DPH – tato vada (je-li jediná) toleruje a na podání se v souladu s § 74 odst. 4 DŘ hledí jako na podání bez vady. Výchovnou sankcí za nesprávnou formu podání ovšem bude pokuta 2 000 Kč.

KDY A JAK ZAPLATIT DPFO

Samozřejmě podáním daňového přiznání to nemůže skončit, pro státní pokladnu i samotného poplatníka je stěžejní úhrada daně. Pro daně z příjmů platí obecné pravidlo stanovené v § 135 odst. 3 DŘ, podle kterého je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání. V praxi je poměrně hojně rozšířen mylný názor, že DPFO je splatná již při podání daňového přiznání, což není pravdou. Předčasnou úhradou daně, resp. daňového doplatku, se tak poplatníci zbytečně ochuzují o jistý časový přínos hodnoty peněz.

Příklad

Příklad – DPFO je splatná ve lhůtě pro podání přiznání, ne již při jeho podání

Paní Nováková podala své přiznání k DPFO za rok 2016 již v lednu 2017, protože poté dlouhodobě vycestuje za dcerou do Austrálie. Zaplatit daň může klidně až do konce zákonného termínu pro podání DAP, tj. do  pondělí 3. dubna 2017, kdy již ale peníze musejí být připsány na účtu příslušného správce daně. Respektive bez postihu ještě o 4 pracovní dny později. Není nutné platit daň ihned ke dni lednového podání daňového přiznání.

Ovšem za delší prodlení s úhradou daně (jeho doplatku) – tj. od 5. pracovního dne po splatnosti daně – již hrozí sankční úroky z prodlení v aktuální výši 14,05 % p.a. z nedoplatku. Pokud poplatník nemá dost peněz, může požádat správce daně – za správní poplatek 400 Kč – o posečkání úhrady daně nebo o její úhradu na splátky. Výhodou je nižší úrok z posečkané částky 7,05 % p.a., a že nehrozí daňová exekuce.

Při každé platbě daně musí být jednoznačně identifikovány tři skutečnosti:

  1. jaký daňový subjekt (nebo za jaký daňový subjekt) daň platí,
  2. kterému finančnímu úřadu se platí (místně příslušnému podle sídla poplatníka),
  3. na úhradu jaké daně platba směřuje.

Ad 1) Jednoznačnou identifikaci poplatníka zajišťuje variabilní symbol. Má-li přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), uvede kmenovou část DIČ, tj. čísla za národní značkou CZ, což je u osob právnických jejich identifikační číslo (IČO). Specifický symbol platby a Zpráva pro příjemce se využívají pouze u DPH.

Ad 2) Každý finanční úřad má vlastní číslo bankovního účtu, resp. jeho tzv. matrikovou část, která je proto stejná u všech bankovních účtů téhož finančního úřadu. DPFO spravuje 14 finančních úřadů, které odpovídají krajskému uspořádání ČR. Všechny jejich účty jsou vedeny u ČNB, jejíž bankovní kód je 0710.

Ad 3) Pro každou daň je stanoveno jednotné předčíslí (v rozsahu dvou až pěti číslic), které platí pro všechny finanční úřady v ČR. Pro daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání je stanoveno předčíslí 721.

Název finančního úřadu   Bankovní spojení pro úhradu DPFO  
Finanční úřad pro hlavní město Prahu   721-77628031/0710  
Finanční úřad pro Středočeský kraj   721-77628111/0710  
Finanční úřad pro Jihočeský kraj   721-77627231/0710  
Finanční úřad pro Plzeňský kraj   721-77627311/0710  
Finanční úřad pro Karlovarský kraj   721-77629341/0710  
Finanční úřad pro Ústecký kraj   721-77621411/0710  
Finanční úřad pro Liberecký kraj   721-77628461/0710  
Finanční úřad pro Královehradecký kraj   721-77626511/0710  
Finanční úřad pro Pardubický kraj   721-77622561/0710  
Finanční úřad pro Kraj Vysočina   721-67626681/0710  
Finanční úřad pro Jihomoravský kraj   721-77628621/0710  
Finanční úřad pro Olomoucký kraj   721-47623811/0710  
Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj   721-77621761/0710  
Finanční úřad pro Zlínský kraj   721-47620661/0710  

A ještě je zapotřebí uvést tzv. konstantní symbol platby sloužící k identifikaci způsobu úhrady daně:

  • 1148 – při bezhotovostním bankovním převodu (tj. prakticky z účtu na účet),

  • 1149 – při odesílání peněz v hotovosti (přes banku, kampeličku nebo držitele poštovní licence).

Pokud má poplatník pochybnost, pod který finanční úřad, resp. jeho územní pracoviště spadá – což je nutno uvést v záhlaví každého daňového přiznání (tvrzení) – může nahlédnout do vyhlášky č. 48/2012 Sb., o územních pracovištích finančních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech. Komplexnější informace, zejména ohledně umístění daňového spisu poplatníka (plátce) pak zájemce najde v pokynech Generálního finančního ředitelství číslo GFŘ D–23, včetně jeho přílohy a změnového Pokynu GFŘ D–26, viz www.FinancniSprava.cz .

TISKOPIS PŘIZNÁNÍ K DPFO

Tiskopis přiznání k DPFO má označení 25 5405 MFin 5405 (4 strany) a pro každý kalendářní rok je vydáván nový vzor. Pro zdaňovací období kalendářního roku 2016 se jedná o vzor č. 23. Podpůrným tiskopisem, který je dobré mít po ruce, jsou Pokyny k vyplnění tohoto DAP, 25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 24 (4 strany).

Oproti DAP za předcházející rok 2015 doznal nový tiskopis pro rok 2016 jen pár drobných změn:

  • Na 1. straně z položky 17 vypadla identifikace faxového spojení na poplatníka (zůstal zde jen jeho E-mail).

  • Na 2. straně bylo u položky 49 opraveno dosavadní nepřesné označení jedné z nezdanitelných částí základu daně z titulu příspěvku poplatníka na jeho soukromé životní pojištění o chybějící přívlastek "soukromé".

  • Na 2. straně bylo u položky 51 opraveno neúplné označení další nezdanitelné částky za úhradu poplatníka za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání doplněním chybějících slov "zkoušky ověřující výsledky".

  • Na straně 3 byl v návaznosti na elektronickou evidenci tržeb doplněn řádek 69b pro uplatnění nové slevy na dani za evidenci tržeb, která se pro rok 2016 týká jen provozovatelů stravovacích a ubytovacích služeb.

  • Na straně 3 byl s ohledem na právě zmíněné doplnění nové slevy na dani upraven také následující řádek 70 uvádějící úhrn všech slev na dani nárokovaných dotyčným poplatníkem, kam logicky přibyl sčítanec ř. 69b.

  • S koncem II. pilíře vypadlo ze soupisu příloh na straně 4 Pojistné přiznání účastníka důchodového spoření.

  • Dále byl v tomto soupise

Nahrávám...
Nahrávám...