dnes je 30.9.2022

Input:

Pracovnělékařské služby v daňových nákladech (výdajích)

23.7.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Pracovnělékařské služby v daňových nákladech (výdajích)

Ing. Martin Děrgel

Právní úprava

Právní úprava
Pracovnělékařské služby (dřívější tzv. závodní preventivní péče) a související otázky jsou upraveny především v těchto předpisech:

  • zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zejména § 53 zákona č. 373/2011 Sb. a následující

  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP) – zejména §§ 32, 94, 224 a 247 ZP

  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

  • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) – zejména bod 2 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP

  • nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

  • pokyn GFŘ D-22, k jednotnému postupu při uplatňování ZDP – zejména bod k § 6 odst. 7 písm. c) ZDP a body 14 a 37 k § 24 odst. 2 ZDP

Pracovnělékařské služby

V souvislosti se zdravotnickou reformou od dubna 2012 došlo mj. ke změně používaného pojmosloví, kdy byly dosavadní zažité pojmy "závodní preventivní péče" poskytovaná "zařízením závodní preventivní péče" nahrazeny novými pojmy "pracovnělékařské služby" a "poskytovatel pracovnělékařské služby".

Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby. Pracovnělékařské služby přitom nejsou samostatným druhem zdravotní péče, neboť svým účelem naplňují definici preventivní, diagnostické, konzultační a posudkové péče. Jejich odlišnost spočívá jednak v okruhu osob, kterým jsou poskytovány (zaměstnancům), a jednak ve způsobu, jakým jsou poskytovány (na základě smlouvy mezi poskytovatelem zdravotních služeb a zaměstnavatelem).

Poskytovatel pracovnělékařských služeb

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je:

  • poskytovatel v oboru všeobecného praktického lékařství nebo

  • poskytovatel v oboru pracovního lékařství.

Oba tito poskytovatelé jsou oprávněni z titulu své odbornosti poskytovat pracovnělékařské služby pro zaměstnavatele, na jehož pracovištích se souběžně vyskytují práce zařazené podle § 37 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, do kategorie první, druhé, druhé-rizikové, třetí nebo čtvrté, a to vždy na základě písemné smlouvy. Zejména pak práce zařazené do kategorie druhé není možné svěřit pouze do režimu pracovnělékařských prohlídek, ale je nezbytné, aby pracoviště, na nichž se takové práce vykonávají, posuzoval lékař se znalostí pracovních podmínek a obecně problematiky BOZP.

Tam, kde se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují výhradně práce zařazené jen do kategorie první podle § 37 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, se umožňuje, aby pracovnělékařské prohlídky, tedy prohlídku vstupní a prohlídku periodickou, vykonávali registrující lékaři zaměstnanců nebo uchazečů o práci, a to vždy na žádost zaměstnavatele nebo budoucího zaměstnavatele. Ostatní pracovnělékařské služby pak je i takovýto zaměstnavatel povinen zajišťovat prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb na základě písemné smlouvy.

Daňové hledisko

Podle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bodu 2 jsou považovány za daňově účinné výdaje (náklady) výdaje na péči o zdraví zaměstnanců vynaložené:

  • na pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy (podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách) a

  • nehrazeném zdravotní pojišťovnou,

  • na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovená zvláštními předpisy.

Podle § 58 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, přitom zaměstnavatel hradí pracovnělékařské služby poskytované podle tohoto zákona, s výjimkou posuzování nemocí z povolání, a sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce, upravených v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Na úkor zaměstnavatele jdou tedy zejména pravidelné prohlídky, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Speciální úprava je v § 59 zákona č. 373/2011 Sb. stanovena pro vstupní lékařskou prohlídku, kterou je obecně povinna hradit osoba ucházející se o zaměstnání (bez jejího vykonání se považuje za osobu zdravotně nezpůsobilou).

Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Zákon ale současně umožňuje, aby se osoba ucházející se o zaměstnání s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli jinak, a ani nebrání odlišnému nastavení pravidel jiným právním předpisem (např. podle § 15 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, hradí náklady spojené se zjišťováním zdravotní způsobilosti občana vždy bezpečnostní sbor).

Upřesnění v pokynu GFŘ

Co se týká daňových nákladů na pracovnělékařské služby, najdeme doplňující informace v pokynu GFŘ D-22, a to v bodě 14 k § 24 odst. 2 ZDP. Jako daňově uznatelné položky tento pokyn uvádí výdaje na pracovnělékařské prohlídky podle již výše zmíněného zákona o specifických zdravotních službách.

Za lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovená zvláštními předpisy se považují mj. lékařská vyšetření zaměstnanců vykonávajících noční práci podle § 94 odst. 2 ZP:

"Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zákonem o specifických zdravotních službách.

Úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na zaměstnanci požadována."

Dále jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelná lékařská vyšetření mladistvých uložená § 247 odst. 1 ZP:

"Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb:

  1. před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci,
  2. pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně."


Příklad
Zaměstnanci bezpečnostní agentury se mají podle pokynu zaměstnavatele podrobit náročnému fyzickému výcviku v podmínkách brazilského pralesa. Bezpečnostní agentura se například zaměřuje na ochranný doprovod zásilek adresovaných anebo odesílaných do/z takovéto oblasti (nebo je zaměstnavatel schopen prokázat nutnost takovéhoto proškolení svých zaměstnanců jinak). Tento výcvik nelze pochopitelně absolvovat, aniž by se zaměstnanec podrobil důkladnému zdravotnímu vyšetření. Protože je zde příčinná souvislost mezi pracovním zařazením zaměstnance a lékařským úkonem, můžeme takovýto

Nahrávám...
Nahrávám...