dnes je 27.9.2022

Input:

Povodně a související náklady

21.8.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Povodně a související náklady

RNDr. Ivan Brychta

1. Úvod, právní úprava

Úvod

Katastrofické povodně provázené rozsáhlými zátopami, které v poslední době naši republiku postihují, způsobují obrovské škody na majetku občanů a podnikatelských subjektů. Na druhé straně můžeme vidět často nebývale rychlou humanitární pomoc postiženým subjektům. V tomto textu si rozebereme, jak je třeba vzniklé majetkové škody a poskytování darů posoudit z hlediska daňových a nedaňových nákladů.

Další informace pak obsahují viz Manka a škody a Manka a škody – nedaňové, která se zabývají daňovým řešením škod z obecného hlediska. Text viz Dary řeší problematiku snížení daňového základu o hodnotu poskytnutých darů na straně dárce (právnické či fyzické osoby).

Právní úprava

  • ZDP – § 24 odst. 2 písm. l), § 24 odst. 10, § 25 odst. 1 písm. n), § 25 odst. 2

  • pokyn GFŘ D-6 – k § 24 odst. 2, body 3, 28 a 29

  • PVZÚ – § 28 a ČÚS č. 007 – čl. 2

Definice škody

Definici škody nalezneme v § 28 PVZÚ. Škodou se zde rozumí fyzické znehodnocení (neodstranitelné poškození nebo zničení) nehmotného a hmotného majetku, a to z objektivních i subjektivních příčin. Obdobnou definici nalezneme v § 25 odst. 2 ZDP, podle něhož se škodou rozumí "fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen“.

Za škodu se tak nepovažuje poškození majetku v případě, že majetek je opraven. Aby bylo možno mluvit o škodě z hlediska zákona o daních z příjmů, musí být splněny dvě podmínky:

  • škoda je způsobena na majetku poplatníka,

  • majetek je následkem vzniklé škody vyřazen z obchodního majetku poplatníka (fyzické nebo právnické osoby).

Manko

Mankem rozumíme inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav sledované veličiny je nižší než stav evidovaný v účetnictví a rozdíl nelze prokázat způsobem stanoveným v zákonu o účetnictví. Manko u peněžní hotovosti a cenin označujeme jako schodek.

Obecná daňová uznatelnost

Obecně je pro daňové řešení škod směrodatné ustanovení § 25 odst. 1 písm. n) ZDP, kde se uvádí, že za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uznat manka a škody přesahující náhrady s výjimkami uvedenými v § 24 ZDP, konkrétně v odst. 2 písm. l).

V případě, že dojde ke škodě na hmotném majetku (vymezeném v ZDP), který je v důsledku škody vyřazen, lze do daňově uznatelných výdajů (nákladů) zahrnout podle § 24 odst. 2 písm. c) ZDP daňovou zůstatkovou cenu hmotného majetku, a to opět jen do výše náhrad, příp. celou při aplikaci výjimek v § 24 odst. 2 písm. l). Tento postup se vztahuje i na účetní zůstatkovou cenu hmotného a nehmotného majetku odpisovaného podle ZÚ, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v).

Daňová uznatelnost – povodně

Výjimka obsažená v § 24 odst. 2 písm. l) obsahuje tři druhy škod, které jsou zcela daňově uznatelné. Za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů lze považovat podle tohoto ustanovení:

  • škody vzniklé v důsledku živelních pohrom, mezi které povodně také patří,

  • škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem (v případě povodní lze takto řešit např. škody vzniklé popovodňovým rabováním),

  • škody jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy (např. ztráty vzniklé omezením či zastavením výroby v důsledku vyhlášených opatření státní správy v souvislosti s povodněmi).

2. Škody z titulu živelní pohromy

Živelní pohroma

Jak jsme již uvedli, za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů lze uznat škody vzniklé v důsledku živelních pohrom.

Za živelní pohromu se podle § 24 odst. 10 ZDP považují:

"nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/hod., povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení“.

Z výše uvedeného vyplývá, že pro daňové účely lze považovat za živelní pohromu pouze takovou událost, která není způsobena lidským faktorem.

Povodeň a záplava

ZDP hovoří o dvou pojmech – povodeň a záplava. Chceme-li nějak definovat rozdíl mezi těmito pojmy, můžeme vyjít z technického slovníku naučného, kde se uvádí:

  • povodeň je přechodné výrazné zvýšení hladiny vody ve vodním toku způsobené zvýšením průtoku vody následkem prudkých dešťů, dlouhotrvajících dešťů nebo táním sněhu, resp. náhlým uvolněním vody akumulované v nádržích,

  • záplava je stav, kdy dojde k rozlití povodňových, popř. nadměrně vzdutých vod z koryta vodního toku do přilehlého území, a k dočasnému zaplavení půdy a objektů ležících v zaplaveném území.

V souvislosti s povodněmi a záplavami mohou vzniknout další živelní pohromy způsobující škody, např. sesuv půdy a skalní zřícení.

Daňová uznatelnost

Podmínkou daňové uznatelnosti škody způsobené živelní pohromou danou zákonem je, že výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny anebo posudkem soudního znalce, a to i v případě, že poplatník není pojištěn. Může se stát, že posudek pojišťovny nebo znalce není co do výše škody shodný s účetním vyjádřením škody, pro účetní jednotku je ale rozhodující, že posudek dokládá rozsah škody a skutečnost, že k poškození skutečně došlo živelní pohromou; účetní jednotka by stejně nemohla uplatnit daňově vyšší škodu, než odpovídá škodě vyčíslené v účetnictví, případně u odpisovaného majetku daňové zůstatkové ceně majetku vyřazeného v důsledku škody.

Mimořádná inventarizace majetku

Pro vyčíslení výše škody v účetní jednotce je pochopitelně nezbytně nutné nejdříve provést mimořádnou inventarizaci majetku podle §§ 29 a 30 ZÚ. Dále je nutno vyřazování majetku (zásoby, dlouhodobý majetek) poškozeného povodní náležitě dokladovat formou likvidačních protokolů s popisem průběhu likvidace (spálení majetku, odvezení na veřejnou skládku, odevzdání k zešrotování, fyzická likvidace majetku) a s podpisy odpovědných osob za průběh inventarizace a likvidace majetku.

Daňově uznatelný náklad na základě § 24 odst. 2
Areál společnosti s r.o. byl v důsledku povodně zcela zatopen. Na základě provedené inventarizace způsobených škod na majetku společnosti a posudku pojišťovny potvrzujícího výši škod dosáhly škody na znehodnocených zásobách materiálu a hotových výrobků výše 620 000 Kč. Škody na hmotném majetku ve výši účetní zůstatkové ceny byly 48 000 Kč. Jde o kalibrační přístroj, který má společnost druhým rokem a který byl zcela zaplaven vodou s bahnem a je již nepoužitelný. Fyzická likvidace zásob a přístroje je doložena protokolem likvidační komise.

Firma může uplatnit jako daňový náklad účetní hodnotu znehodnocených zásob materiálu a hotových výrobků (za 620 000 Kč) a daňovou zůstatkovou cenu vyřazeného přístroje (po uplatnění polovičního daňového odpisu, neboť společnost majetek vlastnila k 1. dni daného zdaňovacího období).

Pojistné plnění od pojišťovny, v případě, že je firma pojištěna proti povodni, je pro firmu zdanitelným výnosem.

Daňově neuznatelný náklad na základě § 25
Voda zcela zatopila venkovní sklad společnosti s r.o. s dřevěným materiálem určeným na výrobu nábytku. Na základě provedené inventarizace byla zjištěna výše škody následkem odplavení zásob dřevěného materiálu v částce 85 000 Kč. Protože firma neměla zásoby pojištěny proti povodni, nevyžádala si posudek pojišťovny ani soudního znalce. Škodu na zásobách promítla společnost jako daňový náklad.

Při případné následné daňové kontrole vyloučí správce daně hodnotu zničených zásob materiálu z daňových nákladů. I když šlo o škodu způsobenou živelní pohromou, společnost opomenula jednu ze zásadních podmínek pro uplatnění vzniklé škody do daňových výdajů, tj. nedoložila posudek pojišťovny nebo soudního znalce, který by potvrdil výši škod vzniklých živelní pohromou. Společnosti bude v daňovém řízení chybět důkazní prostředek k prokázání toho, že škoda byla skutečně způsobena živelní pohromou.

O výši zničených zásob zvýší správce daně základ daně za zdaňovací období, ve kterém byla škoda uplatněna v daňových nákladech.

Účtování

Účetně vyčíslíme škody vzniklé v důsledku povodní (a i ostatních živelních pohrom) s použitím účtu 582 – Škody. Podle postupů účtování se tento účet použije pouze pro škody na majetku vzniklé z příčin pro účetní jednotku zcela mimořádných, jako příklad se uvádějí i povodně. Účetní jednotka však zde nebude účtovat o manku, resp. o krádežích majetku, ke kterému mohlo při povodních dojít – viz dále.

Pokud byla společnost pojištěna a obdržela od pojišťovny náhradu, je třeba toto přijaté plnění účtovat taktéž ve prospěch mimořádných výnosů, tj. na účet 688 – Ostatní mimořádné výnosy.

Náhrady plnění pojišťovny v souvislosti s povodní však nemusí proběhnout do posledního dne účetního období (rozvahový den). V těchto případech, pokud zná účetní jednotka přesnou výši očekávaného plnění od pojišťovny, bude účtovat o výši náhrady na účet 385 – Příjmy příštích období se souvztažným zápisem ve

Nahrávám...
Nahrávám...