dnes je 29.3.2024

Input:

Poplatky z hlediska daňové uznatelnosti

29.4.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

Poplatky z hlediska daňové uznatelnosti

Ing. Jiří Karvánek

V následujícím textu se budeme zabývat některými druhy poplatků, s nimiž se může setkat každý podnikatel. Zaměříme se na otázku daňové uznatelnosti těchto poplatků a z hlediska účtování pak na poplatníky, kteří vedou pouze daňovou evidenci, tj. neúčtují v soustavě podvojného účetnictví.

1. Vymezení poplatků

Vymezení pojmů

Poplatkem rozumíme peněžitou částku vybíranou pro státní nebo místní rozpočet v souvislosti s činností státních či jiných orgánů ve prospěch poplatníka. Poplatky jsou charakterizovány obdobnými prvky jako daně, tzn., jde o platbu povinnou a státem vymahatelnou, nenávratnou a zpravidla neúčelovou. Od daní je odlišuje skutečnost, že jsou vybírány v souvislosti s poskytnutím určité služby poskytované veřejným sektorem (např. dálniční poplatky za užívání dálnic, správní poplatky za provedení žádaného úkonu).

Nezabýváme se zde poplatky z prodlení v souvislosti s běžnými odběratelsko-dodavatelskými vztahy.

Rozdělení poplatků

Poplatky jsou stanoveny paušální částkou. Podle určení se poplatky člení na státní a místní. Státní poplatky jsou upraveny zákonem o soudních poplatcích a zákonem o správních poplatcích. Místní poplatky upravuje zákon o místních poplatcích. Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jsou stanoveny poplatky za poskytnutí lékařské pohotovostní služby.

Právní úprava

Právní úprava

  • zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích

  • zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

  • zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP)

  • zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ)

Daňová uznatelnost

Zákon o daních z příjmů se zmiňuje o daňové uznatelnosti poplatků v § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP a dále v § 24 odst. 2 písm. p) ZDP. Zde se uvádí, že výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, a další výdaje, ke kterým je poplatník povinen podle zvláštních předpisů.

Příklad

Podnikatel pan Dvořák (fyzická osoba, vede daňovou evidenci) se zabývá podnikáním v oblasti reklamy. V roce 201X zaplatil poplatek ze psů ve výši 1 500 Kč za svého psa a poplatek za komunální odpad vzniklý činností v jeho sídle podnikání ve výši 1 000 Kč.

Daňově uznatelným výdajem pana Dvořáka v roce 201X bude poplatek za komunální odpad ve výši 1 000 Kč, neboť byl v souladu s pravidly vedení daňové evidence uhrazen a vztahuje se k činnosti fyzické osoby.

Naopak daňově uznatelný nemůže být poplatek za psa z důvodu, že nesouvisí s činností, z níž příjmy podléhají dani.

Daňová evidence

Zaplacení správních poplatků zaznamenáme v daňové evidenci jako výdaj ovlivňující dílčí základ daně podle § 7 ZDP (položka např. "provozní režie").

2. Poplatky vztahující se ke správě daní

S poplatky vztahujícími se k daňovému či celnímu řízení se setkal jistě již každý z nás. Platí se téměř za každý úkon, který požadujeme na správci daně nebo celním orgánu, a jejich výše je odvozena od významnosti každého požadovaného úkonu.

Úplný výčet poplatků vztahujících se k daňovému nebo celnímu řízení najdeme v části I přílohy k zákonu o správních poplatcích. Poplatky vztahující se k daňovému a celnímu řízení nalezneme pod položkou 1 v Sazebníku správních poplatků.

Příklad

Pan Dvořáček, fyzická osoba, provozující pohostinství, požádal v březnu roku 201X+1 daňového poradce o zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 201X. Při své první návštěvě však daňový poradce zjistil, že předložená "daňová evidence" potřebuje totální rekonstrukci. Protože se jednalo o druh podnikání s velkým množstvím účetních dokladů, stal se termín pro podání přiznání k dani z příjmů pro poplatníky daně z příjmů, kterým přiznání k dani z příjmů na základě plné moci zpracovává a podává daňový poradce (v našem případě 1. 7. 201X+1), nereálným. Pan Dvořáček proto požádal svého správce daně o "prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání" k dani z příjmů do 30. 9. 201X+1. Tuto žádost je třeba opatřit kolkem v hodnotě 300 Kč.

Při zaplacení kolku ve výši 300 Kč se bude jednat o daňově uznatelný výdaj.

Příklad

Pan Koudelka, podnikatel, zjistil v měsíci březnu 201X+1 po vypočtení daně z příjmů, že mu na zaplacení této daně v zákonném termínu schází finanční prostředky. Požádal proto správce daně o "povolení posečkání daně". K této žádosti je nutná kolková známka v hodnotě 400 Kč. Stejnou hodnotu poplatku musíme uhradit i při žádosti o "posečkání zálohy na daň nebo cla" anebo o "povolení jejich zaplacení ve splátkách".

Při zaplacení kolku ve výši 400 Kč se bude jednat o daňově uznatelný výdaj.

V těchto případech musíme také počítat s tím, že za dobu posečkání budeme muset uhradit finančnímu úřadu úrok z neuhrazené částky ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (§ 157 odst. 2 DŘ).

Při posečkání příslušenství daně nebo peněžitého plnění placeného v rámci dělené správy (§ 161 DŘ) se úrok z posečkané částky neuplatní (§ 157 odst. 6 DŘ).

Tento úrok bude při zaplacení daňově neuznatelným výdajem.

Pokud podnikatel zjistí, že nemá dostatek prostředků na včasné zaplacení záloh na daň, je vhodnější podat žádost o prominutí záloh nebo žádost o stanovení záloh jinak podle § 174 odst. 5 DŘ. Správce daně může v odůvodněných případech stanovit zálohy nižší, případně povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat. Tato žádost se nezpoplatňuje.

Příklad

Pan Šikula, který podniká jako vinař ve Znojmě, má trvalé bydliště ve Zlíně. Jeho místně příslušný správce daně je tedy podle § 13 DŘ Finanční úřad pro Zlínský kraj, územní pracoviště ve Zlíně. Pro styk s finančním úřadem by byla pro něj daleko snadnější příslušnost k Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, územní pracoviště ve Znojmě. Může si proto podat žádost na "delegování místní příslušnosti na jiného správce daně" a tu opatří kolkem v hodnotě 300 Kč. Zaplacení kolku ve výši 300 Kč bude daňově uznatelným výdajem.

Ze zkušenosti však uvádíme, že tyto žádosti se postupují ke schválení až na ministerstvo financí a povolují se pouze výjimečně.

3. Ostatní druhy poplatků

Vymezení

Protože znalost výše dalších poplatků a jejich včasné zaplacení má též nezanedbatelný dopad na poplatníky, uvedeme zde příklady nejčastěji vyměřovaných poplatků spolu s nejdůležitějšími zásadami jejich určení.

Soudní poplatky

Prostřednictvím soudních poplatků přispívají poplatníci na úhradu nákladů spojených se soudní administrativou. Soudní poplatky vyměřují, doměřují a vymáhají soudy. Do 5 000 Kč je možné uhradit poplatek formou kolkových známek vydaných ministerstvem financí, toto ustanovení se nepoužije, vznikla-li poplatková povinnost podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Ostatní poplatky se platí na účet státního rozpočtu zřízený u ČNB pro jednotlivé soudy. Poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem nelze platit kolkovými známkami.

Zákon o soudních poplatcích je doplněn sazebníkem soudních poplatků.

Poplatek podle sazebníku je vybírán nejvýše v částce 2 000 000 Kč. To neplatí, je-li v sazebníku stanoveno jinak.

Pro podnikatele je významná zejména položka 11 sazebníku, která se týká zápisů do obchodního rejstříku.

Položka 11

Úkon   Sazba poplatku v Kč  
a) za první zápis akciové společnosti do veřejného rejstříku    12 000  
b) za první zápis osoby do veřejného rejstříku s výjimkou akciové společnosti   6 000  
c) za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele    2 000  

Poplatek podle písm. c) této položky se vybere za návrh pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Změnou se rozumí i návrh na výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se podnikatele nebo pouze návrh na výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze návrh na zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost. Změnou se nerozumí návrh na výmaz podnikatele z obchodního rejstříku.

Podle této položky se platí poplatek také za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o provedení zápisu.

Poplatek

Nahrávám...
Nahrávám...