dnes je 20.2.2020

Input:

Pojistné u OSVČ

31.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Pojistné u OSVČ

Ing. Lenka Hájková

1. Pojistné na sociální zabezpečení

Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) je povinna platit za podmínek stanovených příslušnými předpisy (zejména zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a dále zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) pojistné, resp. zálohy na pojistné a doplatek pojistného. Za jakých podmínek, v jaké výši a kdy platit, se dočteme v následujícím textu. Zmíníme také jak evidovat toto pojistné, vede-li OSVČ pouze daňovou evidenci.

1.1 Samostatná výdělečná činnost

Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely důchodového pojištění považuje osoba, která:

  • ukončila povinnou školní docházku,

  • dosáhla věku alespoň 15 let a

  • vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Pozor!

Samostatná výdělečná činnost se dělí na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší a hlavní činnost

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, ve kterých souběžně alespoň po část měsíce trvaly následující skutečnosti a výkon samostatné výdělečné činnosti:

  • OSVČ vykonává zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění,

  • OSVČ má nárok na výplatu invalidního důchodu či jí byl přiznán starobní důchod,

  • OSVČ má nárok na výplatu rodičovského příspěvku nebo peněžité pomoci v mateřství,

  • OSVČ pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby,

  • OSVČ je nezaopatřeným dítětem.

Nepovažuje-li se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pak je hlavní samostatnou výdělečnou činností.

1.2 Účast na důchodovém pojištění a nemocenském pojištění

Účast na důchodovém pojištění je pro OSVČ buď povinná, anebo dobrovolná.

Povinná účast na důchodovém pojištění

Povinná účast na důchodovém pojištění vzniká těm OSVČ, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost coby hlavní činnost. Osoby vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost jsou povinně účastny důchodového pojištění tehdy, pokud jejich příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce aspoň tzv. rozhodné částky, která se stanoví jako 2,4 násobek součinu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu.

Vývoj všeobecného vyměřovacího základu, přepočítacího koeficientu a rozhodné částky ukazuje následující tabulka:

Rok    Všeobecný vyměřovací základ    Přepočítací koeficient    Rozhodná částka   
2015   25 903 Kč   1,0273   63 865 Kč  
2016   26 357 Kč   1,0246   64 813 Kč  
2017   27 156 Kč   1,0396   67 756 Kč  
2018   28 250 Kč   1,0612   71 950 Kč  
2019   30 156 Kč   1,0843   78 476 Kč  
2020   32 510 Kč   1,0715   83 603 Kč  

Rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána samostatná výdělečná činnost (= před měsícem, ve kterém byla zahájena činnost, a dále po měsíci, ve kterém byla ukončena tato činnost), a dále za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla OSVČ nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ, včetně příslušného počtu dnů nemoci, za které se nemocenské nevyplácí (prvních 14 dnů nemoci).

Dobrovolná účast na důchodovém pojištění

OSVČ, která v běžném roce začíná s podnikáním a toto podnikání je pro účely důchodového pojištění považováno za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, je v kalendářním roce účastna pojištění, jestliže se k této účasti dobrovolně přihlásí. OSVČ se může přihlásit u příslušné správy sociálního zabezpečení kdykoliv v průběhu kalendářního roku a dále v následujícím kalendářním roce za předchozí kalendářní rok nejpozději v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se k této účasti přihlašuje.

Příklad

Pan Vondráček vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, a tak mu povinně vzniká účast na důchodovém pojištění dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti. Od tohoto data je pan Vondráček povinen platit zálohy na pojistné, a to nejméně z minimálního vyměřovacího základu (viz dále).

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné, OSVČ je účastna nemocenského pojištění pouze tehdy, přihlásí-li se k tomuto pojištění. Pojištění vzniká dnem, který je uveden na přihlášce, nejdříve však dnem, kdy je přihláška podána. Nárok na nemocenské však vzniká až u pracovní neschopnosti, která vznikla až po uplynutí tří měsíců účasti na nemocenském pojištění.

Příklad

Pan Vondráček, který zahájil samostatnou výdělečnou činnost dne 30. 11. 201X, se dne 7. 12. 201X přišel přihlásit na příslušnou správu sociálního zabezpečení jednak k účasti na důchodovém pojištění a jednak k účasti na nemocenském pojištění. Nemocenské za případnou pracovní neschopnost by mu příslušná správa sociálního pojištění vyplácela až po uplynutí třech měsíců, tzn. od 8. 3. 201X+1.

1.3 Vyměřovací základ a výše pojistného

Vyměřovací základ pro pojistné na SZ

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období (kalendářní rok, resp. jeho část). Vyměřovacím základem je částka, kterou si OSVČ určí, ne však méně než 50 % daňového základu. Daňovým základem se rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 ZDP z příjmů ze samostatné činnosti po úpravě podle §§ 5 a 23 ZDP (řádek č. 37 v daňovém přiznání). Tato částka však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ je jiný u samostatné výdělečné činnosti hlavní a jiný u samostatné výdělečné činnosti vedlejší.

Minimální vyměřovací základ a činnost hlavní

Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, je minimálním vyměřovacím základem součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v daném kalendářním roce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost (po vyloučení měsíců, kdy OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství – viz výše). Nejnižší měsíční vyměřovací základ činí 25 % průměrné mzdy, přičemž průměrná mzda se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu, který o dva roky předchází roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu toho základu.

Přehled minimálních vyměřovacích základů (MVZ) a minimálních plateb – hlavní činnost:

    Rok 2015   Rok 2016   Rok 2017   Rok 2018   Rok 2019   Rok 2020  
MVZ roční    79 836 Kč   81 024 Kč   84 696 Kč   89 940 Kč   98 100 Kč   104 508 Kč  
MVZ měsíční    6 653 Kč   6 752 Kč   7 058 Kč   7 495 Kč   8 175 Kč   8 709 Kč  
Min. záloha na DP (29,2 %)    1 943 Kč   1 972 Kč   2 061 Kč   2 189 Kč   2 388 Kč   2 544 Kč  
Min. poj. na NP    115 Kč   115 Kč   115 Kč   115 Kč   138 Kč*)   126 Kč  

*) Novela č. 32/2019 Sb. snižuje od 1. 7. 2019 tuto částku na 126 Kč.

Minimální vyměřovací základ a činnost vedlejší

Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu této činnosti je účastna důchodového pojištění, je minimálním vyměřovacím základem také součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v daném kalendářním roce vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána (opět vylučujeme některé měsíce – viz výše). Nejnižší měsíční vyměřovací základ se však stanoví v jiné výši než v případě výkonu činnosti hlavní, a to pouze ve výši 10 % součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro tento základ.

Přehled minimálních vyměřovacích základů a minimálních plateb – vedlejší činnost:

    Rok 2015   Rok 2016   Rok 2017   Rok 2018   Rok 2019   Rok 2020  
MVZ roční    31 944 Kč   32 412 Kč   33 888 Kč   35 976 Kč   39 240 Kč   41 808 Kč  
MVZ měsíční    2 662 Kč   2 701 Kč   2 824 Kč   2 998 Kč   3 270 Kč   3 484 Kč  
Min. záloha na DP (29,2 %)    778 Kč   789 Kč   825 Kč   876 Kč   955 Kč   1 018 Kč  
Min. poj. na NP    115 Kč   115 Kč   115 Kč   115 Kč   138 Kč*)   126 Kč  

*) Novela č. 32/2019 Sb. snižuje od 1. 7. 2019 tuto částku na 126 Kč.

Minimální vyměřovací základ a výkon činnosti jak hlavní, tak vedlejší

Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jak hlavní, tak vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (a z vedlejší činnosti je účastna důchodového pojištění), činí minimální vyměřovací základ buď součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní činnosti a dílčího vyměřovacího základu z vedlejší činnosti, anebo součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní činnosti a poměrné části vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší činnosti. Přitom za nejnižší vyměřovací základ se považuje vyšší z těchto součtů.

Dílčí minimální vyměřovací základy se stanoví podle pravidel pro stanovení minimálního vyměřovacího základu pro činnost hlavní a pro činnost vedlejší, která byla popsána výše. Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí procentní sazbou (50 %) tak, že se daňový základ dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.

Maximální vyměřovací základ

Vyměřovací základ OSVČ může činit maximálně 48násobek průměrné mzdy (= součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu). Tato částka se snižuje o čtyřnásobek průměrné mzdy za každý vylučovaný kalendářní měsíc.

    Rok 2015   Rok 2016   Rok 2017   Rok 2018   Rok 2019   Rok 2020  
Prům. mzda    26 611 Kč   27 006 Kč   28 232 Kč   29 979 Kč   32 699 Kč   34 835 Kč  
Max. VZ    1 277 328 Kč   1 296 288 Kč   1 355 136 Kč   1 438 992 Kč   1 569 552 Kč   1 672 080 Kč  
Odečet za vylučovaný měsíc    106 444 Kč   108 024 Kč   112 928 Kč   119 916 Kč   130 796 Kč   139 340 Kč  
Příklad

Předpokládejme, že pan Vondráček z předchozího příkladu vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2020 a od 1. 6. 2020 začne k samostatné výdělečné činnosti pobírat starobní důchod. Na základě této skutečnosti se stane výkon jeho činnosti od 1. 6. 2020 vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Dále předpokládejme, že dílčí základ daně podle § 7 ZDP za kalendářní rok 2020 bude činit 120 000 Kč. Nyní se podívejme, zda bude pan Vondráček účasten důchodového pojištění z titulu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a jaký bude jeho minimální vyměřovací základ.

Za měsíce leden až květen (výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti) je pan Vondráček účasten důchodového pojištění. Pro posouzení účasti za měsíce červen až prosinec 2020 musíme otestovat podmínku dosažení rozhodné částky. Vyměřovací základ z vedlejší výdělečné činnosti vypočítáme následovně: (120 000 Kč (dílčí základ daně za rok 2020) / 12 (počet měsíců výkonu samostatné činnosti)) × 7 (počet měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti). Výsledná částka činí 70 000 Kč. Jelikož je tato částka vyšší než rozhodná částka za 7 měsíců (= 48 769 Kč; výpočet: (83 603 / 12) x 7), bude pan Vondráček účasten důchodového pojištění i v měsících červen–prosinec 2020.

Nyní si stanovíme minimální vyměřovací základ. Jelikož v kalendářním roce 2020 došlo k tomu, že byla vykonávána činnost hlavní i činnost vedlejší a činnost vedlejší z titulu dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) založila účast na důchodovém pojištění, musíme vypočítat dva součty, tyto součty porovnat a vyšší z těchto součtů bude minimálním vyměřovacím základem.

1. Součet dílčích minimálních vyměřovacích základů: 8 709 Kč (25 % průměrné mzdy) × 5 (počet měsíců výkonu hlavní činnosti) = 43 545 Kč + 3 484 Kč (10 % průměrné mzdy) × 7 (počet měsíců výkonu vedlejší činnosti) = 24 388 Kč.

První součet činí 67 933 Kč.

2. Součet dílčího minimálního vyměřovacího základu z hlavní činnosti a poměrného vyměřovacího základu z činnosti vedlejší: dílčí minimální vyměřovací základ z hlavní činnosti činí 43 545 Kč (stejná konstrukce jako u předchozího výpočtu). Poměrný vyměřovací základ činí 50 % z částky 70 000 Kč (120 000 / 12 × 7), což je 35 000 Kč.

Druhý součet činí 78 545 Kč. Za minimální hranici tudíž bude považována tato hodnota.

Vyměřovací základ pana Vondráčka tudíž nesmí být nižší než částka 78 545 Kč. Jeho dílčí základ daně podle § 7 ZDP činil částku 120 000 Kč. Vypočtený vyměřovací základ (50 % základu daně) činí 60 000 Kč. Jelikož je vypočtený vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, bude se pojistné počítat ze základu minimálního, kterým je částka 78 545 Kč (nestanoví-li si pan Vondráček vyměřovací základ vyšší).

Maximální vyměřovací základ při souběhu činností

Počínaje rokem 2008 se testuje maximální vyměřovací základ u všech příjmů, tzn. jak u příjmů z podnikání či jiné výdělečné činnosti, tak u příjmů ze zaměstnání, dohromady. Přesáhne-li tedy součet vyměřovacího základu OSVČ a úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ (viz výše), sníží se o přesahující částku vyměřovací základ OSVČ. Bude-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ, bude se snižovat úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.

Příklad

Předpokládejme, že pan Novák bude mít v roce 2020 po celý rok kromě příjmů z podnikání i příjem ze zaměstnání. Dílčí základ daně z podnikání bude činit 1 600 000 Kč, příjem ze zaměstnání 1 000 000 Kč. Vyměřovacím základem OSVČ za rok 2020 bude částka 800 000 Kč (50 % dílčího základu daně podle § 7 ZDP), vyměřovacím základem zaměstnance bude částka 1 000 000 Kč. Jelikož součet vyměřovacích základů činí více než 48násobek průměrné mzdy (1 672 080 Kč), sníží se vyměřovací základ OSVČ o příslušný rozdíl, v našem případě o částku 127 920 Kč (800 000 + 1 000 000 – 1 672 080). Znamená to tedy, že vyměřovací základ OSVČ bude činit 672 080 Kč (800 000 – 127 920) a tomu odpovídající pojistné 196 248 Kč (29,2 % z částky 672 080 Kč).

Vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění

Vyměřovací základ (VZ) si stanovuje OSVČ sama, nemůže být však nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Rozhodná částka činí od roku 2019 3 000 Kč (do té doby činila 2 500 Kč), tudíž minimální měsíční VZ na nemocenské pojištění činí 6 000 Kč (před 1. 1. 2019 činil 5 000 Kč). Sazba pojistného je od 1. 7. 2019 2,1 % (do 30. 6. 2019 platila sazba 2,3 %). Stanovený základ na nemocenské pojištění nelze dodatečně měnit, za stanovení vyměřovacího základu se považuje zaplacení pojistného na nemocenské pojištění. Měsíční VZ je omezen horní hranicí - od roku 2014 se určuje maximální měsíční VZ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění podle určeného či vypočteného vyměřovacího základu uvedeného v posledním podaném přehledu. Maximálním měsíčním vyměřovacím základem může být maximálně částka odpovídající průměru, který z určeného či vypočteného VZ připadá na jeden měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti. Takto stanovený VZ platí naposledy za kalendářní měsíc, v němž byl nebo měl být podán přehled za uplynulý rok, pakliže je nový VZ vyšší. Je-li nový maximální VZ naopak nižší, platí tento nový VZ až od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled. OSVČ, která v daném roce zahajuje samostatnou výdělečnou činnost, může mít maximální měsíční VZ nejvýše ve výši poloviny průměrné mzdy, a to až do měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled. Jestliže v roce zahájení činnosti netrvá výdělečná činnost alespoň po 4 měsíce, je maximálním vyměřovacím základem částka ve výši poloviny průměrné mzdy až do měsíce, v němž OSVČ podá nebo má podat přehled o příjmech a výdajích za následující rok.

Příklad

Pan Novotný je přihlášen k účasti na nemocenském pojištění OSVČ. Za rok 2019 podal přehled o příjmech a výdajích v dubnu 2020. V roce 2019 činilo maximální pojistné 350 Kč, podle přehledu o příjmech a výdajích za rok 2019 činí maximální pojistné pro další období 300 Kč. Od měsíce května 2020 bude maximálním pojistným na NP částka ve výši 300 Kč.

Příklad

Pan Dvořák zahájil podnikání 15. 10. 2019. K témuž datu se přihlásil k nemocenskému pojištění OSVČ. Jeho maximálním vyměřovacím základem bude až do měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém podá (resp. má podat) přehled za rok 2019, polovina průměrné mzdy – v roce 2019 částka ve výši 16 350 Kč, od ledna 2020 částka ve výši poloviny průměrné mzdy platné od ledna 2020 (17 418 Kč).

1.4 Sazby pojistného

Sazby pojistného na sociální zabezpečení činí z vyměřovacího základu u OSVČ 29,2 % (28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti) a 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3 %) na nemocenské pojištění, přičemž pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné.

Sazby pojistného OSVČ, která byla účastna důchodového spoření

S účinností od 1. 1. 2016 byl přijat zákon o ukončení důchodového spoření, který ruší systém tzv. druhého důchodového pilíře. Osoby, které byly v letech 2013–2015 účastny důchodového spoření dle zákona č. 426/2011 Sb., měly nižší pojistné na důchodové pojištění, hrazené na účet OSSZ, a to o 3 %; celkové pojistné na sociální zabezpečení tedy činilo 26,2 %. Tyto OSVČ si mohly snížit platbu zálohy na pojistné na důchodové pojištění od měsíce, ve kterém se staly účastníkem důchodového spoření. Zároveň ale musely platit na účet finančního úřadu pojistné na důchodové spoření ve výši 5 % z měsíčního vyměřovacího základu (zálohy), resp. z ročního vyměřovacího základu (doplatek). Od roku 2016 byl systém důchodového spoření zrušen a sazby pojistného na důchodové pojištění jsou opět pro všechny stejné. Sazba pojistného na sociální zabezpečení od 1. 1. 2016 tak činí opět 29,2%.

S prostředky, které byly naspořeny v systému důchodového spoření, mohl poplatník naložit tak, že si je buď nechal převést do třetího důchodového pilíře (penzijní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření), anebo si je nechal vyplatit. Žádná z variant neměla daňový dopad, vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření při ukončení důchodového spoření bylo od daně z příjmů fyzických osob osvobozeno.

Zároveň bylo účastníkům umožněno, aby doplatili pojistné na důchodové pojištění ve výši 3% z vyměřovacího základu za období účasti na důchodovém spoření (částka ve výši 3 % nebyla odváděna do státního systému pojištění, nýbrž do druhého důchodového pilíře), a to proto, aby se jim v budoucnu nesnižovala za dobu účasti na důchodovém spoření procentní výměra důchodu. Toto doplacení bylo dobrovolné, přičemž doplatek musel být proveden nejpozději do 29. 12. 2017.

1.5 Pojistné nebo zálohy na pojistné a doplatek pojistného

Pojistné na SZ

OSVČ je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti:

  • Za kalendářní rok, ve kterém byla alespoň po část roku účastna povinně důchodového pojištění a zároveň neměla v tomto roce povinnost platit zálohy na pojistné.

Tyto skutečnosti mohou nastat pouze u osob vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, neboť ty osoby, které vykonávají hlavní samostatnou výdělečnou činnost, musejí platit od zahájení výkonu takovéto činnosti zálohy na pojistné.

  • Za kalendářní rok, za který se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění až po jeho uplynutí a za který nebyla povinna platit zálohy na pojistné.

Konkrétně jde o následující případy:

  • OSVČ, která v daném roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, nepřihlásila se dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění a za tento rok dosáhla takového příjmu, že jí ze zákona vyplynula povinná účast na důchodovém pojištění.

  • OSVČ, která v daném roce nebyla účastna důchodového pojištění z toho důvodu, že v předchozím roce nedosáhla zákonem stanovené hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění a dobrovolně se k této účasti na daný rok nepřihlásila. Za daný rok však dosáhla příjmu (po odpočtu výdajů) takového, že jí ze zákona účast povinně za tento rok vzniká.

  • OSVČ, která v daném roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, nepřihlásila se dobrovolně v průběhu tohoto roku k účasti na důchodovém pojištění a za tento rok nedosáhla zákonem stanovené hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění, přihlásila se však k účasti na důchodovém pojištění spolu s podáním přehledu o příjmech a výdajích za tento rok.

  • OSVČ, která v daném roce nebyla účastna důchodového pojištění z toho důvodu, že v předchozím roce nedosáhla zákonem stanovené hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění a dobrovolně se k této účasti na daný rok nepřihlásila. Za daný rok nedosáhla příjmu (po odpočtu výdajů) takového, aby jí ze zákona účast povinně za tento rok vznikla, přihlásila se však k účasti na