dnes je 27.9.2022

Input:

Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění

10.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění

RNDr. Ivan Brychta

Předmětem tohoto rozboru budou především daňové aspekty penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření a penzijního pojištění, a to jak v případě individuálně hrazeného příspěvku, tak i příspěvku hrazeného zaměstnavatelem, přičemž zmíníme z hlediska účtování postup u zaměstnavatele vedoucího daňovou evidenci.

1. Úvod, obecná problematika

Právní úprava

Právní úprava

Problematiku spoření na stáří v tzv. třetím pilíři a související postupy ve vztahu k daním specifikují zejména tyto předpisy:

  • zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem (dále jen ZPP)

  • zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP), zejména pak:

    • § 6 odst. 9 písm. p) ZDP osvobozuje u zaměstnance příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění a na doplňkové penzijní spoření, maximálně však v úhrnu do výše 50 000 Kč ročně (zvýšený limit platí od 1. 1. 2017) od jednoho zaměstnavatele (v součtu s pojistným na soukromé životní pojištění – více viz text Soukromé životní pojištění),

    • § 6 odst. 16 ZDP vymezuje instituci penzijního pojištění,

    • § 8 odst. 1 písm. e) ZDP a § 8 odst. 6 ZDP určují zdaňování zvláštní sazbou u příjemce dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem a penzijního pojištění a doplňkového penzijního spoření [sazba daně je podle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP ve výši 15 % a obdobná sazba se aplikuje také v případě příjmů v souvislosti se zánikem pojistných smluv podle § 36 odst. 2 písm. r) ZDP],

    • § 15 odst. 5 ZDP určuje podmínky, při jejichž splnění je položkou odčitatelnou od základu daně fyzické osoby platba příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření nebo na penzijní pojištění,

    • bod 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP uvádí mezi daňově účinnými výdaji zaměstnavatele výdaje (náklady) na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy (pokud to ZDP nebo zvláštní zákon nevylučuje),

    • § 38l odst. 1 písm. h) ZDP určuje, co je třeba k prokázání nároku na odpočet podle § 15 odst. 5 ZDP, chce-li ho uplatnit zaměstnanec (nutná je smlouva o penzijním připojištění se státním příspěvkem, o doplňkovém penzijním spoření nebo o penzijním pojištění nebo potvrzení o účasti na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění; zaměstnanec předkládá každoročně do 15. 2. též potvrzení o příspěvcích zaplacených na uplynulé zdaňovací období).

Daňové výhody spoření na penzi

Daňové výhody, které zde zmiňujeme, mají "nalákat" lidi ke spoření na stáří, ať již formou penzijního připojištění, penzijního pojištění anebo od roku 2013 doplňkového penzijního spoření. Zákon totiž umožňuje fyzické osobě část takto uhrazených prostředků uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně. Dále též umožňuje zaměstnavateli (ať už jde o právnickou, nebo i o fyzickou osobu) přispět svým zaměstnancům na tato spoření, a to aniž by to byl pro zaměstnavatele daňově neuznatelný výdaj a aniž by se u zaměstnance jednalo o zdanitelný příjem.

V případě spoření na penzi u tuzemských penzijních společností (penzijních fondů) se výhody týkají penzijního pojištění se státním příspěvkem a od roku 2013 jeho nástupce - doplňkového penzijního spoření. V případě spoření mimo Českou republiku jsou od roku 2011 podobná pravidla přijata pro penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění.

Instituce penzijního pojištění

Instituce penzijního pojištění je pro účely ZDP vymezena jako poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který:

  • je provozován na principu fondového hospodaření,

  • je zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a

  • je povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě EU nebo státě Evropského hospodářského prostoru a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státě.

2. Příspěvek hrazený zaměstnavatelem

Daňová uznatelnost

Příspěvek zaměstnavatele, ať už jde o:

  • příspěvek na penzijní pojištění se státním příspěvkem,

  • příspěvek na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, anebo

  • příspěvek na doplňkové penzijní spoření,

lze u zaměstnavatele považovat za daňově účinný v neomezené výši.

Zaměstnavatel by měl k obhájení tohoto výdaje využít § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 5, podle něhož jsou daňově účinnými výdaje (náklady) zaměstnavatele vynaložené na realizaci práv zaměstnanců vyplývajících z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud to ZDP nebo zvláštní zákon nevylučuje.

Zachycení v daňové evidenci

Poskytnutý příspěvek zaznamená zaměstnavatel vedoucí daňovou evidenci v evidenci příjmů a výdajů jako daňový výdaj, položka např. "sociální výdaj".

Nutné podmínky k osvobození u zaměstnance

Zaměstnavatele by měla zajímat nejenom otázka jeho daňových výdajů, ale i podmínky, za nichž lze příspěvek osvobodit u zaměstnance (jen tak má příspěvek oproti běžné mzdě smysl). Nutné podmínky pro osvobození příjmu zaměstnance z poskytnutého příspěvku jsou následující:

  • existence vztahu mezi přispěvatelem (zaměstnavatelem) a pojištěnou fyzickou osobou (zaměstnancem), ze kterého plynou pojištěné osobě příjmy ze závislé činnosti,

  • existence smlouvy mezi zaměstnancem (pojištěným) a tuzemskou penzijní společností (penzijním fondem), příp. institucí penzijního pojištění,

  • poukázání příspěvku přímo na účet zaměstnance u penzijní společnosti (penzijního fondu), resp. instituce penzijního pojištění,

  • pro příspěvek na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění musejí být splněny ještě další podmínky:

    • - výplata plnění byla sjednána až po 60 kalendářních měsících a
    • - současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let a
    • - právo na plnění z pojištění má zaměstnanec; v případě smrti zaměstnance i jiná osoba, ale nesmí to být zaměstnavatel, který příspěvek hradí,
  • úprava ve vnitřním předpisu, kolektivní smlouvě nebo přímo v pracovní či obdobné smlouvě se zaměstnancem, z níž vyplývá právo zaměstnance na takový příspěvek (důležité z pohledu daňové uznatelnosti u zaměstnavatele).

Existence zaměstnaneckého poměru

Pro aplikaci této výhody není nutné zkoumat, zda jde o zaměstnance se stálým pracovním poměrem či zaměstnance na dohodu apod. Důležité je, že jde o zaměstnance ve smyslu vymezení v § 6 ZDP, tedy fyzickou osobu s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků.

Poukázání přímo na účet poskytovatele pojištění

S daňovou uznatelností by mohly být problémy v případě, že by zaměstnavatel vyplatil příspěvek zaměstnanci přímo a teprve zaměstnanec by tento příspěvek zanesl či poukázal na svůj účet u penzijní společnosti (penzijního fondu), příp. instituce penzijního pojištění. Proto doporučujeme, aby zaměstnavatelé příspěvek hradili přímo poskytovateli daného produktu.

Důležitý a rozhodný okamžik pro časové zařazení výdajů je přitom datum poukázání, tedy datum odepsání z účtu zaměstnavatele nebo datum uskutečnění výdaje z pokladny (poukazujeme-li příspěvek poštou nebo skládáme-li ho přímo na účet u penzijního fondu).

Limit u zaměstnance

Zaměstnavatel musí hlídat limit osvobozených příjmů u zaměstnance, který se od roku 2017 zvýšil z částky 30 000 Kč ročně na 50 000 ročně. Do tohoto limitu se zaměstnanci započítají v součtu zaměstnavatelem hrazené příspěvky:

  • na penzijní připojištění se státním příspěvkem,

  • na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

  • na doplňkové penzijní spoření a

  • na soukromé životní pojištění (viz text Soukromé životní pojištění)

za daný kalendářní rok. V případě, že by u zaměstnance došlo k překročení tohoto limitu (posuzováno u každého jeho zaměstnavatele individuálně), je nutné nadlimitní částku zaměstnanci zdanit a odvést také zdravotní a sociální pojištění. Na úhradě části tohoto pojistného se bude podílet i zaměstnavatel, přičemž se u něj bude jednat o daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP.

Příklad

Zaměstnavatel hradí v roce 2017 za zaměstnance na soukromé životní pojištění částku 3 000 Kč měsíčně a na doplňkové penzijní spoření částku 1 500 Kč měsíčně. V součtu činí příspěvky 4 500 Kč měsíčně, tj. 54 000 Kč ročně, a zaměstnanci tak vznikne

Nahrávám...
Nahrávám...