dnes je 27.9.2022

Input:

Paušální daň

31.7.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Paušální daň

Ing. Otakar Machala

Zákon o daních z příjmů obsahuje mj. i možnost stanovení daně paušální částkou, neboli institut tzv. paušální daně.

Základní princip použití paušální daně

V praxi je některými poplatníky paušální daň zaměňována s tzv. paušálními výdaji podle § 7 odst. 7 ZDP. Mezi těmito dvěma instituty je ovšem podstatný rozdíl. Ten principiálně spočívá v tom, že zatímco v případě uplatnění paušálních výdajů se při stanovení daně z příjmů ze samostatné činnosti vychází z příjmů skutečně dosažených, a následně se od nich odečítají výdaje v paušální výši, v případě uplatnění paušální daně je samotná daň z vybraných příjmů v rámci § 7 ZDP stanovena paušální částkou bez ohledu na skutečnou výši dosažených příjmů.

Paušální daň se trochu vymyká daňovým nákladům při vedení účetnictví. Je však třeba zdůraznit, že o stanovení daně paušální částkou mohou požádat i poplatníci – fyzické osoby – vedoucí účetnictví (přirozeně za splnění všech zákonných podmínek, které uvádíme dále), kteří vedou účetnictví dobrovolně nebo kterým povinnost účtovat vzniká na základě povinnosti zapsat se do obchodního rejstříku.

Podnikajícím fyzickým osobám lze doporučit používání paušální daně alespoň zvážit, neboť tento institut s sebou přináší některé výhody, mezi které patří:

  • minimalizace požadavků na vedení evidence pro účely daně z příjmů fyzických osob, neboť poplatník s paušální daní nemusí evidovat a prokazovat vynaložené výdaje,

  • možnost vyhnout se podávání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob (podrobnosti viz dále),

  • stanovení výše daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob již v průběhu zdaňovacího období.

Podmínky pro uplatnění před rokem 2017

Před zdaňovacím obdobím roku 2017 mohly o uplatnění paušální daně požádat pouze fyzické osoby, které splňovaly současně všechny následující podmínky:

  • měly s výjimkou příjmů od daně osvobozených a zdanitelných zvláštní sazbou daně pouze:

    1. příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
    2. příjmy ze živností,
    3. příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
    4. příjmy z úroků na běžném účtu (které se pro účely paušální daně posuzují jako příjem dle § 7a ZDP a jsou vyloučeny z příjmů podle § 8 ZDP),
  • provozovaly podnikatelskou činnost bez zaměstnanců a bez spolupracujících osob (s výjimkou spolupráce druhého z manželů),

  • roční výše uvedených příjmů nepřesáhla v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích částku 5 000 000 Kč,

  • nebyly společníky společnosti (dříve podle starého občanského zákoníku účastníky sdružení, které není právnickou osobou).

Podnikatelé uplatňující paušální daň mohli být rovněž plátci DPH.

Příklad
Pánové Horák, Novák, Sedlák a Polák se rozhodli požádat správce daně o stanovení daně z příjmu fyzických osob za rok 2016 paušální částkou.

Místně příslušný finanční úřad při zkoumání splnění podmínek dle § 7a ZDP zjistil, že pan Horák kromě své hlavní činnosti zemědělského podnikatele má ještě příjmy ze závislé činnosti ve výši 3 000 Kč měsíčně na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti s místním zemědělským družstvem, kde vypomáhá při sezónních pracích. Nesplnil tedy podmínku uvedenou pod bodem 1, tj. měl i jiné příjmy než v § 7a ZDP uvedené, a nárok na stanovení daně paušální částkou nemá.

Správce daně dále zjistil, že pan Novák, jehož předmětem podnikání je stavební činnost, zaměstnává v případě vyššího objemu zakázek nepravidelně svého syna, čímž nesplnil podmínku uvedenou pod bodem 2, a na stanovení daně paušální částkou rovněž nemá nárok.

Pan Sedlák, který má truhlářskou dílnu, dosáhl v předchozích letech příjmu ne více než 2 700 000 Kč, je plátcem DPH a provozuje činnost za spolupráce manželky. Uvedené nebrání tomu, aby správce daně jeho žádosti vyhověl.

Podmínky splnil také pan Polák, jehož předmětem činnosti je oprava obuvi, který není plátcem DPH, podniká sám a jehož příjmy dosahují ročně cca 350 000 Kč.

Podmínky pro uplatnění od roku 2017

Novela ZDP č. 170/2017 Sb. přinesla úpravu znění § 7a ZDP a některých dalších souvisejících ustanovení zákona, jejichž cílem je rozšíření počtu podnikajících fyzických osob, které splní podmínky umožňující požádat o stanovení paušální daně.

Pro zdaňovací období roku 2017 a následující tak dochází k rozšíření druhů příjmů, které může fyzická osoba žádající o uplatnění paušální daně mít, o příjmy ze závislé činnosti. To znamená, že požádat o stanovení paušální daně mohou i podnikatelé, kteří jsou zároveň zaměstnanci nebo mají jiné příjmy zařazené do dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, např. příjmy za činnost členů orgánů právnických osob.

Velkou výhodou je i možnost, aby osoby žádající o stanovení paušální daně mohly mít i vlastní zaměstnance. Nemusí se tedy nyní jednat již pouze o drobné samostatné živnostníky, pro které je toto podnikání prakticky jediným zdrojem příjmů, ale může jít i o osoby, pro které je samostatná činnost pouze vedlejším příjmem vedle zaměstnání, a na druhé straně i o větší podnikatele, kteří sami jiné osoby zaměstnávají.

Rozšíření množiny osob, které mohou v roce 2017 a v letech následujících o využití paušální daně nově uvažovat, vyplývá i z aplikace nových pravidel na osoby uvedené v příkladu.

Příklad
Pánové Horák, Novák, Sedlák a Polák se rozhodli v květnu 2017 znovu požádat správce daně o stanovení daně z příjmu fyzických osob za tento rok paušální částkou, přičemž se jejich situace oproti roku 2016 nijak nezměnila.

Skutečnost, že pan Horák kromě své hlavní činnosti zemědělského podnikatele má ještě příjmy ze závislé činnosti ve výši 3 000 Kč měsíčně na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti s místním zemědělským družstvem, není na překážku, a nárok na stanovení daně paušální částkou nyní má.

Rovněž skutečnost, že pan Novák, jehož předmětem podnikání je stavební činnost, zaměstnává v případě vyššího objemu zakázek nepravidelně svého syna, již není pro daně paušální částkou na překážku.

Pan Sedlák a pan Polák splnili nárok na uplatnění paušální daně již v roce 2016 a tento nárok obecně trvá i v období roku 2017 a let následujících.

Žádost o stanovení daně paušální částkou a výpočet daně

Podání žádosti

Žádost o stanovení daně paušální částkou musí být příslušnému správci daně podána nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období. To znamená, že bude-li například poplatník žádat o stanovení daně paušální částkou za rok 2018, musí být žádost podána nejpozději do pátku 31. 1. 2018. Uvedená žádost správci daně nepodléhá žádným správním poplatkům – je tedy zdarma.

Podání žádosti v roce 2017

V souvislosti s uvedenou novelou bylo dle výkladu Finanční správy díky přechodnému ustanovení možné podat v roce 2017 žádost o stanovení daně paušální částkou příslušnému správci daně v termínu do 31. května s tím, že správce daně daň na toto zdaňovací období stanovil po projednání s poplatníkem nejpozději do 15. září 2017.

Náležitosti žádosti

Žádost musí obsahovat minimálně údaje o:

  1. předpokládaných příjmech podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP včetně příjmů z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, a příjmů ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách (dále jen "předpokládané příjmy"),
  2. předpokládaných výdajích k těmto příjmům včetně zůstatkové ceny prodaného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, a výši rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách (dále jen "předpokládané výdaje").

Předpokládané příjmy zahrnují rovněž příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, a příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách. V rámci předpokládaných výdajů se kromě skutečných peněžních toků uvede i odhadovaná výše daňových odpisů majetku používaného v souvislosti s uváděnými příjmy, zůstatková cena prodaného majetku, který lze podle zákona o daních z příjmů odpisovat a výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách.

Příklad
Pan Tříska, který podniká v oboru truhlářství a splňuje podmínky podle § 7a ZDP pro možnost žádat o stanovení daně paušální částkou, vykazoval v posledních několika letech vcelku rovnoměrné příjmy a výdaje, takže z nich mohl vycházet i pro údaje o předpokládaných příjmech a výdajích v roce 201X. Jeho příjmy se v minulých dvou letech pohybovaly na úrovni 1 550 000 Kč a výdaje na úrovni 1 350 000 Kč. V žádosti dále zohlednil záměr prodat starší hoblovku s nulovou zůstatkovou cenou za očekávanou cenu 70 000 Kč a dále uplatnil výdaje posledního roku tvorby rezervy na opravu protahovačky. Výše rezervy tvořené v roce 201X bude 35 000 Kč.

Pan Tříska do žádosti uvedl

předpokládané příjmy:

  • běžná činnost: 1 550 000 Kč

  • prodej hoblovky: 70 000 Kč

  • příjmy celkem: 1 620 000 Kč

a dále předpokládané výdaje:

  • běžná činnost: 1 350 000 Kč

  • tvorba rezervy: 35 000 Kč

  • výdaje celkem: 1 385 000 Kč

rozdíl: 235 000 Kč

Postup při výpočtu daně

Zjištěný rozdíl mezi předpokládanými příjmy a výdaji se dále upravuje podle ustanovení § 7a odst. 3 ZDP o výdaje uznávané dle § 24 ZDP jako výdaje daňové, u nichž však odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, nebo o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP.

Z takto upraveného rozdílu se vypočte daň platnou sazbou daně pro fyzické osoby. Vypočtená daň se následně snižuje o předpokládané slevy na dani.

V první fázi se uplatní předpokládané slevy podle § 35ba ZDP, tj. na poplatníka, na manželku atd. Následně se uplatní předpokládaná sleva na dani podle § 35c ZDP z titulu daňového zvýhodnění na vyživované dítě. V případě uplatnění paušální daně se nepřihlíží k předpokládanému nároku na uplatnění daňového bonusu. Ustanovení § 7a odst. 4 ZDP rovněž nepočítá s uplatněním slevy za umístění dítěte podle § 35bb ZDP, a tuto slevu proto při výpočtu paušální daně zohlednit nelze.

Daň stanovená paušální částkou musí i po snížení o uplatněné předpokládané slevy na dani činit nejméně 600 Kč za zdaňovací období. To znamená, že paušální daň bude dle § 7a ZDP na dani z příjmů fyzických osob minimálně ve výši 600 Kč skutečně hrazena.

Spolupracující osoba

Zákon připouští v případě daně stanovené paušální částkou spolupráci druhého z manželů. Spolupráce jiných osob není ani po novele ZDP připuštěna. Eventuální spolupráci třetích osob je případně možné řešit jejich zaměstnáním. V případě spolupráce druhého z manželů (podle § 7a odst. 2 ZDP) může požádat o stanovení daně paušální částkou i spolupracující manžel (manželka).

Předpokládané příjmy a výdaje se v těchto případech po úpravě o výdaje uznávané dle § 24 ZDP jako výdaje daňové, u nichž však odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, rozdělí na spolupracujícího manžela nebo manželku v poměru stanoveném dle § 13 ZDP. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP a slevy na dani podle § 35ba a § 35c ZDP uplatní poplatník a spolupracující manžel samostatně ve své žádosti.

Rozhodnutí o žádosti

O stanovení daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o ústním jednání. Součástí protokolu je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, které obsahuje zejména předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů, rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji upravený podle § 7a odst. 2 ZDP (viz předchozí), výši uplatněných částek podle § 15 ZDP, výši slevy na dani podle § 35ba ZDP, případně slevy podle § 35c ZDP, výši

Nahrávám...
Nahrávám...